Centrální banky se tento týden postaraly o překvapení

Názor
Tento týden se nesl ve znamení zasedání centrálních bank. K jednacímu stolu zasedla americká, polská i ta česká. Americká centrální banka (Fed) ve středu jednoznačně rozhodla o 50bodovém zvýšení klíčové úrokové sazby na 0,75-1,00 procenta. Zároveň oznámila, že zvýšení o 75 bazických bodů v následujících měsících nezvažuje.
Americká centrální banka, Fed, rozhodla o 50bodovém zvýšení klíčové úrokové sazby na 0,75-1,00 procenta. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Se snižováním bilance začne 1. června v měsíčním objemu 30 miliard dolarů u vládních dluhopisů a 17,5 mld. USD u hypotékou krytých cenných papírů (MBS). Postupný náběh na 60 miliard dolarů (u dluhopisů) a 35 mld. USD (u MBS) bude trvat tři měsíce, což je rychlejší tempo, než jsme předpokládali.

I tak ale pro finanční trhy bylo zasedání spíše zklamáním, což se odrazilo v růstu amerických akcií, poklesu sázek na zvyšování sazeb i mírném oslabení dolaru lehce nad úroveň 1,06 USD/EUR.

V závěru týdne však euro propadlo zpět pod 1,05 USD/EUR, ačkoli ztrátu nakonec zčásti korigovalo. Data, která přicházela z eurozóny, zklamala. Výrazně propadly německé tovární objednávky i data za celý německý průmysl.

PSALI JSME:
Fed ve středu zvýší úrokové sazby

O překvapení se postarala Česká národní banka (ČNB). A to nejen zvýšením úrokových sazeb o 75 bazických bodů, když trh počítal s padesáti a samotní centrální bankéři připravovali trh na pouze kosmetické změny v úrokových sazbách, ale především její novou prognózou.

Aby se inflace dostala podle základního scénáře centrální banky na dvouprocentní cíl v horizontu měnové politiky (4-6 čtvrtletí), musela by klíčová repo sazba vzrůst k osmi procentům.

Vzhledem k vysoké míře nejistoty, očekávánému slabému výkonu domácí ekonomiky (ČNB revidovala růst hrubého domácího produktu pro letošní rok z tří procent na 0,8 procenta, pozn. aut.) i faktu, že velká část inflačních tlaků pramení z externích faktorů, bankovní rada nakonec následovala spíše alternatívní scénář, který se dívá až na horizont šest až osm čtvrtletí.

PSALI JSME:
Revize prognóz centrální banky jde stagflačním směrem

Podle něho je repo sazba již nyní v podstatě na svém vrcholu, nicméně za cenu déletrvající vyšší inflace. Na zasedání ČNB koruna nicméně nijak zásadně nereagovala. V pátek krátkodobě oslabila k úrovni 24,70 CZK/EUR, pravděpodobně v reakci na zprávy, že novým guvernérem se pravděpodobně stane Aleš Michl, který je odpůrcem zvyšování úrokových sazeb.

Polská centrální banka naopak překvapila nižším, než očekávaným, zvýšením úrokových sazeb, a to o 75 bazických bodů (na 5,25 %), zatímco trh počítal se 100 bazickými body. Šlo o první zasedání, kde centrální banka naznačila, že již může být méně jestřábí kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu.

Zasedání tak polskému zlotému na silnější úrovně nepomohlo. Ten naopak zůstával celý týden pod tlakem kvůli obavám z přerušení dodávek ruského zemního plynu. V závěru týdne se obchodoval těsně pod hladinou 4,7 PLN/EUR.

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
ČNB zvedá úrok více, než se čekalo

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.