Stres v americkém bankovním sektoru a s tím spojené přísnější úvěrové podmínky budou podle Powella jedním ze stěžejných bodů pro další rozhodování. Šéf Fedu se však vzhledem k pouze pozvolnému poklesu inflace vymezil vůči tržnímu očekávání snižování sazeb v letošním roce.
Data z amerického trhu práce v pátek potvrdila, že jeho napětí zůstává značné. Počet nových pracovních míst v dubnu dosáhl 253 tisíc (konsenzus přitom činil pouze 185 tisíc, pozn. aut.).
Míra nezaměstnanosti naproti očekávanému nárůstu o 0,1 procentního bodu na 3,6 procenta naopak poklesla na 3,4 procenta. I proto nadále očekáváme, že snižování sazeb v USA do konce letošního roku pravděpodobně nebude na pořadu dne, úrokové sazby však již z našeho pohledu dosáhly svého vrcholu.
Evropská centrální banka (ECB) zařadila nižší stupeň, cyklus utahování ale nekončí. Ve čtvrtek centrální banka rozhodla o zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Depozitní sazba tak po zasedání činí 3,25 procenta.
Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že současný cyklus zvyšování úrokových sazeb ještě pravděpodobně není u konce. Rizika poslední prognózy inflace ECB vnímá jako vychýlená výrazně směrem nahoru.
Jednoznačný závazek ohledně velikosti dalšího kroku, jeho časování nebo terminální sazby však nezazněl. Na zasedání bylo také rozhodnuto o ukončení reinvestic maturujících instrumentů z APP od letošního července. Vzhledem k naší prognóze inflace stále očekáváme, že ECB v současném cyklu zvýší sazby ještě třikrát.
Klíčová depozitní sazba by tak podle nás měla vrcholit v září na čtyřech procentech. Z hlediska makroekonomických dat dynamika spotřebitelských cen v eurozóně zhruba v souladu s očekáváním zpomalila na 0,7 procenta meziměsíčně (7,0 meziročně).
Německé tovární objednávky však přinesly v závěru týdne zklamání, meziměsíčně totiž v březnu poklesly o výrazných 10,7 procenta. Konsenzus přitom počítal pouze s -2,3 procenta.
Ani Česká národní banka (ČNB) nepřekvapila, když ve středu znovu ponechala úrokové sazby beze změny, byť tentokráte po zvýšení sazeb volali již tři členové. Podle slov guvernéra Aleše Michla většina bankovní rady preferuje ponechání úrokových sazeb na vyšších úrovních po delší dobu, než je konzistentní se základním scénářem nové prognózy ČNB.
V té je předpokládán pokles klíčové úrokové sazby již v letošním třetím čtvrtletí. Současně guvernér zdůraznil proinflační rizika uvolněné fiskální politiky (přestože na čtvrtečním setkání s analytiky zaznělo, že zamýšlená konsolidace není součástí základního scénáře ČNB), zvýšených inflačních očekávání a silného mzdového růstu.
Data z domácí ekonomiky v tomto týdnu celkově mírně zklamala. Hrubý domácí produkt (HDP) sice podle bleskového odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,1 procenta, což byl i tržní konsenzus.
Za očekáváními ale zaostaly březnové maloobchodní tržby i dubnový PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) ve zpracovatelském průmyslu. Státní rozpočet pak skončil ke konci dubna v deficitu 200 miliard korun.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
