Vláda dala centrálním nákupům zelenou a slibovala si od nich stomilionové úspory. Postupně už od ledna se měly centrálně nakupovat počítače, mobily včetně tarifů, osobní auta, papír, tiskárny, kancelářské potřeby či nábytek, energie, úklidové služby nebo povinné a havarijní pojištění aut. Realizace je však obtížnější, než se zdálo.

Příčin je hned několik. Poměrně komplikovaný proces veřejných zakázek, rozličné požadavky různých typů organizací i na ty nejzákladnější kancelářské potřeby, velká rozmanitost používaných značek a typů techniky a v neposlední řadě ne právě ochota státních úředníků zbavit se možnosti rozhodovat o výběru dodavatelů.

Pilotním projektem byla letošní zakázka na xerografický papír, na němž si ministerstvo financí chtělo vyzkoušet, jak budou centrální nákupy fungovat. Pro tento projekt bylo vybráno 160 organizací, tedy zhruba desetina počtu těch, kterých by se centrální nákup měl do budoucna týkat.

A výsledek? Jen příprava výběrového řízení na dodavatele papíru za pouhých 60 milionů trvala přes půl roku, a to se na ní podílela pracovní skupina složená ze zástupců šesti ministerstev. Další měsíce je nutné připočítat na samotný průběh výběrového řízení a případné odvolání neúspěšných kandidátů.

„Ukazuje se, jak strašná je u nás byrokracie. To, jak funguje tento stát, je katastrofa,“ komentoval pro média ministr financí Andrej Babiš. Důvod byl však prozaičtější, a totiž ten, že ve státních institucích mají různé kopírky a tím i jiné požadavky na kopírovací papír. A toto sladit bude zřejmě úkol až neřešitelný, nebo bude nutné vynaložit obrovské prostředky na sjednocení techniky v kancelářích, aby bylo možné do budoucna ušetřit za papír.

Podobné problémy se dají očekávat také u dalších nákupů, například požadavky na automobily se budou lišit u různých organizací diametrálně. A sjednotit je do standardů, které bude možné využít při zadávací dokumentaci, považují odborníci za prakticky nemožné.

Odborníci poukazují také na to, že kontrola veřejných zakázek ve státní správě se výrazně zvýšila už povinností zveřejňovat na veřejně přístupných portálech zadávací dokumentaci i smlouvu s dodavatelem. Navíc ministerstva využívají k nákupu techniky elektronické tržiště a aukce, kde také dokáží stlačit cenu na velmi přijatelnou úroveň, protože tato výběrová řízení jsou transparentní.

Není divu, že při přípravě soupisu komodit, které by stát měl začít nakupovat centrálně, začaly resorty licitovat. Ze seznamu již vypadly bezpečnostní služby i ubytování a doprava. Zdánlivě nejjednodušší věci, jako jsou tiskárny nebo kancelářské potřeby, se odsunuly po zkušenostech s pilotním programem až na rok 2018 a nábytek bude muset počkat ještě o dva roky déle.

Některé dílčí centrální nákupy přesto již začaly. Týkají se hlavně paliv, energií a počítačů. Celková úspora se odhaduje na zatím zhruba 300 milionů korun.