To je stále lehce nad poslední prognózou České národní banky (ČNB), která předpokládala inflaci v únoru na úrovni 2,6 procenta. „Inflace se sice pohybuje nad svým cílem, ale udržuje se bezpečně v rámci svého tolerančního pásma. Na obzoru momentálně není žádná další inflační vlna,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Celní války však podle jeho názoru mohou rozkolísat ceny v rámci mezinárodního obchodu. „I přes toto riziko by se však inflace měla v průběhu letošního roku pohybovat v rámci svého tolerančního pásma. Inflační tlaky jsou momentálně patrné především u potravin a služeb,“ uvedl Křeček.
Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. „Například vzrostly ceny mléka o 12,3 procenta, vajec o 18,6 procenta, másla o 41,6 procenta či čokolády o 30,5 procenta. Lidé si rovněž připlatili za stravovací služby (o 4,9 %) a ubytovací služby (o 8,7 %),“ doplnil Štěpán Křeček.
„Dá se říci, že ceny potravin se v posledních dvou až třech letech staly daleko hůře předvídatelnými, zejména kvůli vyšší a méně predikovatelné sezónní volatilitě a menší vazbě celkového indexu cen potravin na výběrová šetření ČSÚ u vybraných potravinových produktů,“ uvedl ve svém komentáři pro faei.cz hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.
„Ve struktuře inflace nás v únoru překvapilo o něco výraznější zlevňování potravin, to ovšem následovalo poté, co nás v lednu naopak překvapilo jejich výraznější zdražení,“ vysvětlil Bureš. Na rozdíl od ledna měly totiž v únoru ceny potravin, nealkoholických i alkoholických nápojů a tabáku pozitivní vliv na inflaci.
„Výrazně poklesly ceny másla (-5,3 %), vepřového masa (-4,3 %) či drůbežího masa (-2,0 %). Rovněž ceny alkoholických nápojů se snížily, konkrétně víno o 5,8 %, lihoviny o 3,5 % a pivo o 1,3 %,“ vypočetl ve svém komentáři pro faei.cz analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Na druhé straně to ale byly právě ceny potravin, táhly vzhůru meziroční inflaci.
„Máslo bylo dražší opět o více než 40 procent, čokoláda téměř o třetinu a vejce takřka o pětinu. Za mléko jsme si ve srovnání s minulým únorem museli připlatit o 12 procent více. Nárůst cen potravin je na jedné straně dán nízkou srovnávací základnou z loňského roku, kdy panovala dokonce deflace, ale také nízkou úrodou (kakao) či zdravotními komplikacemi (ptačí chřipka),“ připomněl analytik.
Jan Bureš z Patria Finance konstatoval, že oproti očekáváním došlo k o něco výraznějšímu meziměsíčnímu růst cen v některých službách – pohostinství a hoteliérství. „To ovšem v lednu zdražovalo o něco méně, než bývá zvykem,“ poznamenal a dodal: „Naopak v zásadě podle předpokladu se drží relativně vysoko inflační momentum v sekci nájemné i imputované nájemné.“
Analytik společnosti PwC Dominik Kohut ve svém komentáři pro faei.cz také zdůraznil, že v únoru silně meziměsíčně zdražovaly služby – v úhrnu o 4,7 procenta –, které inflaci zvyšovaly víc než zboží (1,4 %). „Šlo především rekreační služby v kontextu zimních dovolených,“ vysvětlil Kohut. To potvrdil i Kron z Raiffeisenbank: „V období jarních prázdnin jsme ve vyšší míře jezdili rekreovat do horských středisek.“
A co ještě zdražilo? A co naopak zlevnilo? „Prudké zvýšení cen o 9,5 procenta zasáhlo nikotinové výrobky. Naopak ceny elektřiny klesly o 4,8 procenta a zemního plynu o 7,9 procenta. Ke snížení cen došlo i u oděvů o 1,2 procenta a obuvi o 5,1 procenta. Celkově ceny zboží úhrnem vzrostly pouze o 1,4 procenta,“ vypočetl Štěpán Křeček z BH Securities.
Analytik PwC Dominik Kohut podtrhl, že inflaci táhly směrem dolů ceny energií: „Zde již vycházíme konkurenceschopně i ve srovnání v rámci EU. Ze zpřesněných dat se tedy ukazuje, že hlavním nebezpečím pro další vývoj inflace zůstanou rostoucí ceny ve službách, což opakovaně zdůrazňuje i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a další členové bankovní rady.“
Co čekat dál? Podle Jana Bureše z Patria Finance v březnu inflace zůstane na podobných úrovních jako v únoru. „K poklesu meziroční dynamiky může díky sezónně vyšší základně u potravin dojít v dubnu – pokles však bude dočasný a do blízkosti cíle bychom se podle našich odhadů měli vrátit až v druhé polovině roku s tím, jak bude odeznívat zvýšená meziroční inflace u některých potravin,“ předpověděl.
Struktura únorové inflace podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, ukazuje na to, že zejména ceny potravin a služeb nedovolí snížení inflace v blízkých měsících k 2% cíli ČNB. Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE se naopak domnívá, že celková meziroční inflace by měla v průběhu roku klesnout na úroveň inflačního cíle, a v některých měsících možná přechodně i pod ni.
„Z pohledu ČNB mohou být výsledky inflace za únor spíše smíšeným poselstvím: Na jedné straně je vítanou zprávou zmírnění meziročního růstu cen potravin, méně vítanou zprávou bude případný nárůst jádrové inflace, pokud jej výpočty z dílny centrální banky potvrdí,“ uvedl Jáč.
Zprávy z ekonomiky podle něj podporují scénář, v němž by bankovní rada na svém zasedání 26. března mohla nechat úroky beze změny, repo sazbu na úrovni 3,75 procenta. To nevylučuje ani Kohut z PwC podle nějž se může se stát, že bankovní rada z opatrnosti přeruší cyklus uvolňování měnové politiky, a tím podporu hospodářského růstu, ponecháním úrokové sazby na současné úrovni.
„Bankovní rada ČNB podle nás chce vidět další dezinflační pokrok a vzhledem k nejrůznějším rizikům raději zůstane opatrná. Očekáváme tak přerušení cyklu uvolňování měnové politiky na březnovém zasedání, čímž by si bankovní rada dopřála více času na vyhodnocení dalších příchozích dat,“ uzavřel analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.
