Ceny vepřového? Aby se v nich prase vyznalo

Pokud nejste zapřisáhlí vegetariáni, museli jste si toho při nákupech všimnout: Od loňského podzimu průměrná maloobchodní cena za kilo vepřového stoupla z počáteční stovky na 115 korun. Chovatelé prasat jsou v tom ale nevinně. Výkupní cena za kilogram živé váhy se za stejnou dobu naopak snížila z 34 na 26 korun.

Česko je ve výrobě vepřového soběstačné pouze z 35 procent nutné produkce. Foto: Pixabay

„Naši chovatelé prasat drží krok se stále se zpřísňujícími předpisy, jejichž realizace je velmi nákladná. Do chovů jsou investovány nemalé finanční prostředky, a na zemědělce je vyvíjen stále silnější tlak ze všech stran. Efektivita chovů stoupá, ale přesto má stále většina firem co dělat, aby se na trhu vůbec udržela,“ konstatoval předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka.

MADE IN EU

Česko je ovšem ve výrobě vepřového soběstačné pouze z 35 procent nutné produkce. Před možným růstem jeho cen už na sklonku roku 2017, kdy statistická čísla nebyla kompletní, varovala Agrární komora ČR.

V posledních létech domácí produkce dokonce klesala. Jen loni to bylo o 4,2 procenta na 211 001 tun. Celkový úbytek za tři roky činí podle Ministerstva zemědělství ČR celých 25 000 tun.

Zbytek spotřeby na českém trhu vyplňuje dovoz. Tvoří jej nadprodukce z ostatních zemí EU. Tu podle komory umožnují výrazně vyšší podpory od národních vlád původních zemí EU, které motivují zemědělce, ale i zpracovatele.

Prodejci, zejména nadnárodní řetězce, navzdory proklamacím o podpoře českých dodavatelů tuzemské producenty vepřového nijak nešetří. Pokud chtějí, aby maso od nich leželo na pultech vedle další evropské produkce, nezbývá jim, než se skřípěním zubů klesající výkupní ceny akceptovat.

SKONČÍ TUZEMSKÉ CHOVY?

„Pokud není domácí produkce jakéhokoliv zboží dostatečná, stává se stát do určité míry rukojmím obchodníků a dovozů. Živočišná výroba obecně je investičně i provozně náročná a podnik, který s ní jednou skončí, se již velice těžce rozhoduje k jejímu obnovení, obzvláště za situace, když je nejasný dlouhodobý odbyt,“ uvedl Jiří Felčárek z Agrární komory ČR.

„Bez uplatnění produkce na trhu, případně při dlouhodobém prodeji na hranici nákladů, se každý rozhoduje co dál, zda investovat, nebo sektor opustit. Samozřejmě s ohledem na zaměstnanost, vstupy, technologie či logistiku a odbyt je živočišná výroba náročnější a mnoho zemědělců tak existenčně řeší co dál,“ dodal Felčárek.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

„Investiční životní pojištění je hra pro střední třídu,“ říká respektovaný ekonom, profesor Jaroslav Vostatek

RozhovorTéma týdne
V poslední době se hodně mluví a píše o investičním životním pojištění. Požádali jsme proto o rozhovor jednoho z předních českých odborníků, profesora Jaroslava Vostatka. „Investiční životní pojištění není nic jiného, než investiční fond zabalený jako pojištění. To říkám svým studentům dlouhodobě. A kdyby se takové pojištění státu nelíbilo, tak je může zakázat,“ říká v rozhovoru, kterým dnes zahajujeme Téma …
Rolovat nahoru