Čerpadláři i obchody s potravinami si „mastí kapsu“, zneužívají inflace k navyšování marží

Názor
Čerpací stanice či supermarkety s potravinami. To jsou dvě místa kde si dnes Češi mohou být takřka stoprocentně jisti, že si na nich prodejce „mastí kapsu“. Nezbývá než nakupovat ještě obezřetněji než kdykoli v minulosti a dobře zvažovat, kde a za kolik nakoupit.
Čerpadláři zneužívají inflačního prostředí v tom smyslu, že si nechávají v kapse část peněz, které jim tam nechal stát snížením spotřební daně o 1,50 koruny na litr. Foto: Pixabay.com

Čerpadláři zneužívají inflačního prostředí v tom smyslu, že si nechávají v kapse část peněz, které jim tam nechal stát snížením spotřební daně o 1,50 koruny na litr. Například v prvních dvou dnech po snížení spotřební daně, 1. a 2. června, pumpaři zlevnili benzín rozsahu odpovídajícím přenosu pouze 53 procent snížení daně do cen na totemech.

Vzhledem k růstu cen ropy a velkoobchodních cen paliv tak lze předpokládat, že pumpaři přenesli nižší daň do cen jen ze zhruba šedesáti procent. To odpovídá zkušenosti z Německa. Když tam roku 2020 přechodně snížili DPH z pohonných hmot, do cen na totemech se to přeneslo ze 40 až 80 procent, průměrně z 61 procent.

Jestliže českou vládu snížení spotřební daně a návazně i nižší inkaso DPH, která se počítá ze základu poníženého právě o nižší spotřební daň, vyjde za čtyři měsíce, po něž má být v platnosti, na čtyři miliardy korun, je třeba počítat s tím, že kvůli zhruba jen 60procentnímu přenosu nižší daně do cen na totemech vláda „přihrává“ čerpadlářům 1,5 miliardy korun.

PSALI JSME:
Řidiči už tankují dráž, než před snížením spotřební daně

Tím se ani ona pochopitelně chlubit nebude. Takže je možné, že proto raději bude tvrdit i to, že nadměrné marže nyní v rámci svého šetření u pump nezaznamenává. Všechno to ona – stejně jako čerpadláři – svede na růst cen ropy a velkoobchodně prodávaných paliv, případně na relativně slabou korunu vůči dolaru.

Co hůř, „kapsu si mastí“ nejen pumpy, ale i řetězce. S výjimkou jablek a vepřové kýty bez kosti za poslední rok zdražily všechny druhy základních potravin, které Český statistický úřad (ČSÚ) podrobně sleduje. To by nebylo nic překvapivého. V případě některých potravin ale dochází k tomu, že cena, za které je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní. Jde hlavně o kuře, máslo, vejce a mouku.

Například loni v dubnu prodávali chovatelé jatečná kuřata průměrně za 22,42 koruny za kilogram, letos v dubnu to již bylo za 23,92. To odpovídá navýšení o zhruba 6,7 procenta. Jenže na pultech obchodů zdražil kilogram kuřete kuchaného za stejnou dobu průměrně z 56,76 koruny na 68,34 koruny, tedy hned o 20,4 procenta.

PSALI JSME:
Uspěje Fialova vláda se snížením spotřební daně z paliv?

Takový nepoměr je zarážející. Zatímco totiž chovatelé kuřat zdražili o 6,7 procenta, prodejci kuřat v obchodech více než třikrát tolik, o uvedených 20,4 procenta. Samozřejmě, zpracování kuřete žádá pracovní sílu a energie, které citelně zdražily. Jenže s rostoucími náklady se potýkají také sami chovatelé. Také oni čelí rostoucím cenám energií, lidské práce, ale také třeba krmiv.

Podobná situace nastává u másla. Výrobci másla jej mezi loňským a letošním dubnem zdražili o 31 procent, v obchodech však za stejnou dobu zdražilo o 37,7 procenta. Vejce podražila u jejich dodavatelů z řad farmářů o 16,2 procenta, v obchodech ale hned o 23,4 procenta. Na rozdíl od kuřat přitom v případě másla a vajec těžko vymýšlet, jakým významným zvláštním nákladům nad rámec těch, které registruje producent, čelí jejich prodejce. Vejce ani máslo netřeba „kuchat“ jako kuře.

 A hladkou mouku dodávají její výrobci o 35,6 procenta dráže, než loni v dunu, ale v obchodech se letos v dubnu prodávala hned o 63,2 procenta dráže, plyne z dat ČSÚ. U zmíněných potravin je navýšení cen v obchodech tak markantně vyšší, než jaké je navýšení příslušných cen výrobních, že je namístě podezření, že prodejci, zejména řetězce, zneužívají napjaté atmosféry ve společnosti, obav z drahoty, a s odkazem na rapidní inflaci zdražují více, než by museli. Tak, že si zjevně navyšují své marže.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Embargo na ruskou ropu přichází pro Fialovu vládu v nejhorší čas

 

Zavřít reklamu ×
  1. S timto musim souhlasit ,presne vidim z faktur kolik navisili pekari cenu chleba od noveho roku je to 2 ,-Kč bez dane to znamena ,ze navyseni ceny doslo az v obchodni siti.

  2. Češi jsou hlupáci a tak si obchodníci mastí kapsu. Já tento rok ještě potraviny a pohonné hmoty tady v Česku nekupoval. Jezdím pouze do Polska,mám to tam sice 80 km ale nechci podporovat zločineckou vládu ODS(dříve Klausova strana)………..

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Indexy PMI v Evropě zklamaly

Předběžná data červnových PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) aktivity v průmyslu i ve službách ve velkých evropských zemích včetně Německa i eurozónu jako celek zklamala. Celkové indexy se tak přiblížily …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O dovolenou aspoň pět týdnů ročně žádá stále více zaměstnanců

Analýza
I když nejpopulárnějšími zaměstnaneckými benefity zůstávají finanční bonusy či prémie, stále větší oblibu si mezi Čechy získává dovolená pět týdnů i více. Napříč obory ji chce již více než 90 procent pracovníků. Vyplývá to z nového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který má redakce FAEI.cz k dispozici.