Zatímco v roce 2020 mělo úspory ve výši měsíčního příjmu 21 procent tuzemských domácností, v roce 2021 šlo už jen o 16 procent domácností. Pokud jde o úspory ve výši tříměsíčního příjmu, v roce 2020 je mělo 27 procent českých rodin, loni necelých 24 procent. Prakticky stejně domácností jako předloni mělo také úspory ve výši šestiměsíčního příjmu (21 % oproti 20 %) a ročního příjmu (19 % oproti 18 %).
Zmíněný průzkum také ukázal, že více než každá pátá domácnost si s úsporami vystačí na více než jeden rok (z toho téměř sedm procent dokonce na více než tři roky, pozn. aut.). O rok dříve mělo tak velké úspory jen necelých 15 procent českých domácností.
Nevýhoda nízkopříjmových rodin
V porovnání s předchozím rokem se více rozevírá rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v průzkumu z roku 2020 uvádělo úspory 75 procent mužů a 71 procent žen, v loňském roce zůstal podíl mužů s úsporami stejný, ale u žen klesl na 67 procent. Výši úspor v porovnání se svým příjmem ale uvádějí muži i ženy velmi podobnou.
„Ukazuje se, že rodiny s menšími úsporami měly v loňském roce menší příležitost odkládat si peníze, zatímco situace domácností s největšími úsporami se výrazně zlepšila. Oproti předchozímu roku je větší podíl lidí bez úspor ve věkových kategoriích 25 až 44 let a 55 až 64 let,“ řekla Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Dodala, že lidé bez úspor, nebo s úsporami jen do výše měsíčního příjmu, by měli co nejrychleji omezit své náklady a začít přemýšlet, jak sehnat další zdroj příjmů, nebo jak rozložit závazky na delší časové období.
Připomněla, že v letošním roce lze s jistotou počítat se zdražováním potravin. A blíží se rovněž vyúčtování energií, které pro mnohé domácnosti bude velkým zásahem do rodinného rozpočtu. „Pokud jsou již lidé v situaci, kdy nezvládají splácet své závazky, základem je vždy komunikace s věřitelem a realistický pohled na vlastní finanční možnosti,“ doporučila Palendalová.
Nejspořivější jsou studenti
Nejčastěji si spoří lidé s vyšším vzděláním, kteří mají zpravidla také nejvyšší úspory v poměru ke svému měsíčnímu příjmu. Úspory mají častěji lidé žijící v manželském nebo partnerském svazku a bezdětné domácnosti.
„Stejně jako v předchozím průzkumu je i nyní překvapivé, že nejčastěji si spoří studenti a až teprve poté podnikatelé a zaměstnanci. Oproti předchozímu roku se více než zdvojnásobil podíl nezaměstnaných lidí s úsporami, a naopak je výrazně více lidí na rodičovské dovolené, kteří žádné úspory nemají,“ upozornila Palendalová.
Nejčastěji si spoří lidé pracující v oboru IT a zaměstnanci v oblasti finančních a pojišťovacích služeb – v obou případech má úspory více než 92 procent lidí z těchto oborů. Ale zatímco v roce 2020 měli zaměstnanci z oboru IT výrazně nejvyšší úspory, nyní mají našetřeno nejvíce lidé pracující ve finančních službách a pojišťovnictví.
Oproti výsledkům předchozího průzkumu je zajímavým posunem výrazné zvýšení podílu domácností, které sice jsou ve velmi špatné finanční situaci, ale přesto uvádějí, že mají alespoň nějaké úspory. Výrazně méně úspor mají nyní domácnosti, které mají současně nějaké závazky po splatnosti.
Češi dluží přes dva biliony
České domácnosti podle posledních údajů České národní banky dluží více než dva biliony korun. V loňském listopadu to bylo 2,03 bilionu, což je meziročně o 179 miliard korun více. Dvoubilionovou hranici dluhy tuzemských domácností poprvé překonaly v říjnu 2021. Dluhy postupně rostou už roky. Nad bilion korun se dostaly už v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu převýšily v září 2017.
Tři čtvrtiny dluhů představují úvěry na bydlení. Ke konci listopadu meziročně narostly přibližně o 11 procent na bezmála 1,6 bilionu korun. Objem úvěrů na spotřebu se zvýšil meziročně zhruba o šest procent na 281 miliard. Oproti konci října byly úvěry na bydlení i na spotřebu vyšší asi o jedno procento.
