V červenci jejich vklady narostly o 25,2 miliardy korun, v srpnu o 17,3 miliardy korun, celkem tak jejich úspory během dvou letních měsíců stouply o 42,5 miliardy korun.
Celkové úspory obyvatelstva, do kterých jsou započítány i zájmové spolky, bytová družstva a jiné neziskové organizace, se tak k 1. září letošního roku zvýšily na 4,03 bilionu korun, z toho 1,48 bilionu korun leželo k radosti bankéřů na neúročených běžných účtech. Finanční povědomí se ale zjevně zlepšilo, protože v září před čtyřmi lety bylo na běžných účtech rekordních 1,86 bilionu korun.
Pokles vkladů na běžných účtech kompenzují pevně úročené termínové vklady (hrubý výnos 3 až 3,2 %, pozn. aut.) ve víceméně stabilním objemu 940 miliard korun (v září 2021 to byla jen 501 miliarda). Na stále klesajících úložkách stavebního spoření bylo 281 miliard korun oproti 349 miliardám v září 2021. Je třeba doplnit, že dalších 614 miliard korun mají Češi v penzijních fondech.
Celkové vklady českých domácností, neziskovek, družstev, firem, živnostníků a vládních institucí (bez finančního a pojišťovacího sektoru) se udržují na hladině 7,6 bilionu korun.
Zhruba stejně vysoké byly v srpnové statistice i úvěry, z čehož 2,5 bilionu byly úvěry poskytnuté domácnostem, v drtivé většině (77 %) jako úvěry na bydlení. V tomto sektoru činí hypotéky rekordních 1 802 miliard, stavební spoření jen 112 miliard, což jen dokumentuje pokles zájmu o tento produkt.
ČNB, která vychází z dat 43 bank a poboček zahraničních finančních domů na našem trhu, překvapivě nesleduje výši vkladů na spořicích účtech. Přitom tam vyplácejí banky, byť jen omezeně, nejvyšší úroky (až 4 %), čemuž se ani nechce věřit v době, kdy jim centrální banka naopak nabízí za jejich vklady 3,50 procenta.
