Češi euru důvěřují, ale zároveň jsou jeho největšími odpůrci

Češi jsou největšími odpůrci eura, ale zároveň jich téměř polovina (45 %) považuje tuto měnu za stejně stabilní jako před finanční krizí. Vyplynulo to z aktuálních průzkumů Eurobarometer o nichž informovala Česká bankovní asociace (ČBA).
Domnívám se, že v případě ČR může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize, říká prezident Hospodářské komora ČR Vladimír Dlouhý. Foto: Pixabay

Téměř tři čtvrtiny Čechů (73 %) vyjádřily svůj nesouhlas s eurem jakožto jedinou měnou Evropské unie, což z nás dělá ze všech států EU největší odpůrce eurozóny (Eurobarometer 88, listopad 2017). Ze států, které se zavázaly k přijetí eura, má v Česku tento krok nejmenší podporu – pro adopci eura se vyjádřila pouze třetina Čechů, naopak dvě třetiny jsou proti (Flash Eurobarometer 465, duben 2018).

Češi se zavázali k přijetí eura – dříve nebo později – stejně jako další země, které vstoupily do EU v roce 2004. Bylo mezi nimi i Slovensko, kde je euro realitou již od roku 2009 a těší se daleko větší podpoře než u nás.

„Situaci před přijetím v Česku a na Slovensku nelze vůbec srovnávat. Souvisí s jejich zkušenostmi se samostatnou slovenskou měnou po měnové odluce v roce 1993, kdy slovenská koruna v porovnání s českou korunou oslabila a po většinu doby své existence se nevrátila na paritu 1:1 s korunou českou,“ podotýká Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA.

Obavy mají menší podnikatelé a firmy

Ani v podnikatelské sféře nemá přijetí eura jasnou podporu. Naopak. Podle posledního šetření Hospodářské komory ČR o postoji k euru totiž plné tři čtvrtiny firem (76 %) nejsou přesvědčeny, že otázka přijetí eura v ČR je aktuální, či na tuto otázku nemají názor. Obavy mají především menší podnikatelé a firmy, kterých by se přijetí eura v současnosti negativně dotklo především.

„Musíme brát v potaz, že podnikatelé v naší zemi nejsou výhradně jen exportéři a pro celou řadu zejména mikro a malých podniků by znamenal přechod na euro jen čisté náklady, třeba v souvislosti se změnou účtu či banky, s úpravami v účetnictví, v dokumentech nebo ve smlouvách,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky a dodává: „Podniky si nepřejí, aby vláda hned zkraje svého mandátu stanovila pevný budoucí termín pro jeho přijetí.“

Bezhotovostní transakce v eurech

Podniky drží v současnosti na účtech v eurech až pětinu úspor. Pokud jde o eurové úvěry podnikům, jejich podíl se v závislosti na průběhu cyklu a na vývoji devizového kurzu v posledních deseti letech pohyboval od 18 do 28 %. Přijetí úvěru v eurech je logické řešení pro firemní sféru s inkasem v eurech a s investicemi z dovozu z eurozóny.

Co se týče poměru hotovostních a bezhotovostních plateb, dle šetření Hospodářské komory mírně převažují firmy, které přijímají alespoň někdy hotovostní platby včetně eura (56 %). Zatímco u mikro, malých a středních podniků převládá placení v hotovosti, u velkých firem je to naopak. Poměr hotovostních plateb na celkových tržbách u výrazné většiny podnikatelů (67 %), kteří vůbec berou hotovostní platby, činí ale nejvýše jednu desetinu jejich tržeb.

Stále „nedospělá“ měna

Naděje zpočátku vkládané do konceptu eura se nenaplnily, existence eura ale měla a má řadu pozitiv. Euro zpočátku pomohlo k většímu obchodu a rychlejšímu růstu zemí eurozóny. Jak ale ukázala poslední krize, zavedení jednotné evropské měny nepomohlo členským zemím k silnější ochraně proti vnějším šokům.

„Přesto, že zavedení eura bylo podle mého názoru předčasné a euro je stále „nedospělá“ měna, domníváme se, že existuje reálná šance na jeho přežití,“ říká Vladimír Dlouhý.

Pokud jde o Českou republiku, neměla by mít problém se splněním Maastrichtských kritérií a vykazuje vyšší stupeň reálné konvergence k jádru měnové unie než v případě řady periferních zemí (nebo jejich oblastí), které již v eurozóně jsou.

Vliv převzetí eura na náš ekonomický růst a reálnou konvergenci k ekonomické úrovni členských zemí měnové unie přesto i proto není jednoznačný. „Osobně se ale domnívám, že v případě České republiky může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize,“ shrnuje Vladimír Dlouhý.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Ho Horymír

    „… pokud ovšem nenastane nová eurokrize“ Co Dánsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko? Zaostávají?

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB