Téměř tři čtvrtiny Čechů (73 %) vyjádřily svůj nesouhlas s eurem jakožto jedinou měnou Evropské unie, což z nás dělá ze všech států EU největší odpůrce eurozóny (Eurobarometer 88, listopad 2017). Ze států, které se zavázaly k přijetí eura, má v Česku tento krok nejmenší podporu – pro adopci eura se vyjádřila pouze třetina Čechů, naopak dvě třetiny jsou proti (Flash Eurobarometer 465, duben 2018).
Češi se zavázali k přijetí eura – dříve nebo později – stejně jako další země, které vstoupily do EU v roce 2004. Bylo mezi nimi i Slovensko, kde je euro realitou již od roku 2009 a těší se daleko větší podpoře než u nás.
„Situaci před přijetím v Česku a na Slovensku nelze vůbec srovnávat. Souvisí s jejich zkušenostmi se samostatnou slovenskou měnou po měnové odluce v roce 1993, kdy slovenská koruna v porovnání s českou korunou oslabila a po většinu doby své existence se nevrátila na paritu 1:1 s korunou českou,“ podotýká Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA.
Obavy mají menší podnikatelé a firmy
Ani v podnikatelské sféře nemá přijetí eura jasnou podporu. Naopak. Podle posledního šetření Hospodářské komory ČR o postoji k euru totiž plné tři čtvrtiny firem (76 %) nejsou přesvědčeny, že otázka přijetí eura v ČR je aktuální, či na tuto otázku nemají názor. Obavy mají především menší podnikatelé a firmy, kterých by se přijetí eura v současnosti negativně dotklo především.
„Musíme brát v potaz, že podnikatelé v naší zemi nejsou výhradně jen exportéři a pro celou řadu zejména mikro a malých podniků by znamenal přechod na euro jen čisté náklady, třeba v souvislosti se změnou účtu či banky, s úpravami v účetnictví, v dokumentech nebo ve smlouvách,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky a dodává: „Podniky si nepřejí, aby vláda hned zkraje svého mandátu stanovila pevný budoucí termín pro jeho přijetí.“
Bezhotovostní transakce v eurech
Podniky drží v současnosti na účtech v eurech až pětinu úspor. Pokud jde o eurové úvěry podnikům, jejich podíl se v závislosti na průběhu cyklu a na vývoji devizového kurzu v posledních deseti letech pohyboval od 18 do 28 %. Přijetí úvěru v eurech je logické řešení pro firemní sféru s inkasem v eurech a s investicemi z dovozu z eurozóny.
Co se týče poměru hotovostních a bezhotovostních plateb, dle šetření Hospodářské komory mírně převažují firmy, které přijímají alespoň někdy hotovostní platby včetně eura (56 %). Zatímco u mikro, malých a středních podniků převládá placení v hotovosti, u velkých firem je to naopak. Poměr hotovostních plateb na celkových tržbách u výrazné většiny podnikatelů (67 %), kteří vůbec berou hotovostní platby, činí ale nejvýše jednu desetinu jejich tržeb.
Naděje zpočátku vkládané do konceptu eura se nenaplnily, existence eura ale měla a má řadu pozitiv. Euro zpočátku pomohlo k většímu obchodu a rychlejšímu růstu zemí eurozóny. Jak ale ukázala poslední krize, zavedení jednotné evropské měny nepomohlo členským zemím k silnější ochraně proti vnějším šokům.
„Přesto, že zavedení eura bylo podle mého názoru předčasné a euro je stále „nedospělá“ měna, domníváme se, že existuje reálná šance na jeho přežití,“ říká Vladimír Dlouhý.
Pokud jde o Českou republiku, neměla by mít problém se splněním Maastrichtských kritérií a vykazuje vyšší stupeň reálné konvergence k jádru měnové unie než v případě řady periferních zemí (nebo jejich oblastí), které již v eurozóně jsou.
Vliv převzetí eura na náš ekonomický růst a reálnou konvergenci k ekonomické úrovni členských zemí měnové unie přesto i proto není jednoznačný. „Osobně se ale domnívám, že v případě České republiky může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize,“ shrnuje Vladimír Dlouhý.
„… pokud ovšem nenastane nová eurokrize“ Co Dánsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko? Zaostávají?