Přibližně 39 procent dospělé populace uvádí, že investuje, čtyři procenta pak sama sebe označuje za již zkušené investory. Mezi účastníky průzkumu ve věku 18 až 26 let se ale za zkušené investory označuje dvojnásobek, tedy osm procent respondentů. Mladí lidé se však podle AKAT neliší pouze zájmem o investice, ale i způsobem, jak o nich získávají přehled.
Nejmladší věková skupina se liší tím, co ji motivuje k investování. Vedle klasických motivátorů, které mají všechny věkové skupiny společné (např. nenechat peníze zahálet, ochránit je před inflací, zajistit se na důchod apod., pozn. aut.), 28 procent dotázaných uvádí jako důvod potřebu či touhu si za pár let pořídit dražší věc (auto, nemovitost, dovolenou) a díky investicím se k ní dostat rychleji.
Mladí se také výrazně více opírají o zahraniční a cizojazyčné zdroje, starší investory v tomto omezuje neznalost angličtiny. Výhradně cizojazyčné zdroje využívá sedm procent nejmladších investorů (18-26 let) a pouze jedno procento investorů z kategorie 65+. Z ryze českých zdrojů pak čerpá celá polovina dotázaných investorů 65+ proti 34 procentům nejmladších.
Mladí se při investování spoléhají na vlastní úsudek a méně vyhledávají rady, využívají samoobslužné kanály, jako jsou aplikace, investiční platformy, zatímco starší investoři sázejí na lidi a více využívají poradce a bankéře.
Mladší investoři využívá častěji jako zdroj informací sociální sítě, (22 % dotázaných z generace 18-29 let versus pouhých 7 % z generace 60+), podcasty či Youtube (19 % vs. 2 %), starší se zase častěji obracejí osobně na svého bankéře nebo poradce (22 % dotázaných z generace 60+ vs. 10 % z generace 18-29).
„S mladou generací přichází poměrně specifická skupina investorů. Tito lidé nezažili život bez internetu, sociální sítě jsou neodmyslitelnou součástí jejich života a tento zdroj berou jako etalon. Také ve svém životě nepoznali výraznou korekci na akciovém trhu. To se odráží i ve způsobu investování i získávání informací,“ vysvětlil Martin Řezáč, předseda AKAT ČR.
