Za poslední tři roky se Index investiční gramotnosti mezi českými obyvateli zvýšil o bezmála 14 bodů. Paradoxně tomu napomohla i nebývale vysoká inflace, kdy se lidé začali více zajímat o to, jak naložit se svými penězi, aby neztratily na hodnotě.
Podle průzkumu na reprezentativním vzorku více než tisícovky obyvatel z prosince 2023 se úroveň znalostí o investicích zvýšila oproti roku 2022 z 105,5 bodu na 113,9 bodu, což je zatím nejvýraznější posun za dobu měření.
„Letošní výsledky vnímám pozitivně. Lidé oproti minulosti chápou investování jako efektivní ochranu peněz před inflací. Negativní situace s sebou přinesla pozitiva. Češi více přemýšlejí nad tím, jak investují. Vnímají nestabilitu trhu, rostoucí a v současnosti zase klesající inflaci a s ní související oscilaci úrokových sazeb,“ uvedl Radim Krejčí, zakladatel on-line investiční platformy Portu.
Češi si podle něj například uvědomují, že nelze předvídat budoucí výnosnost na základě historie (třeba výsledků investičních fondů, pozn. red.).
„Zároveň se soustředí na diverzifikaci svých peněz a zajímají se o nové produkty, kterými by své investiční portfolio rozšířili, jako je například aktuální novinka v oblasti finančního zajištění na stáří, takzvaný Dlouhodobý investiční produkt,“ poznamenal Krejčí.
Zlepšení ve všech oblastech
Zhruba tři čtvrtiny obyvatel chápou správně pojem inflace, rozdíl mezi investováním a spořením i to, že k vyšším výnosům se váže také vyšší riziko. Razantně (o necelých 12 procentních bodů) se zlepšila informovanost o historických výnosech: Čtyři z deseti Čechů správně odpověděli, že minulé výnosy nejsou relevantní pro určení výnosů budoucích.
Oproti poslednímu měření výrazně více lidí (48 %) také ví, že proti poklesům na akciových trzích se nelze pojistit. Největší problém naopak dělá Čechům otázka zdanění příjmů z cenných papírů. Dvě třetiny Čechů neznají správnou sazbu.
„Investiční gramotnost je, stejně jako tanec, nejenom o teorii, ale i o protancovaných střevících. Je správné, že se čím dál více věnujeme informování o investování včetně jeho rizik od základních po vysoké školy, ale vlastní zkušenost je nenahraditelná,“ konstatoval Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády.
Dodal, že na výsledcích indexu se tak nyní i do budoucna bude projevovat nejen výsledek edukace, ale také čím dál častější zkušenosti lidí s investováním. „To se zejména díky fintechovým aplikacím výrazně demokratizovalo,“ připomněl Stroukal.
Ženy dotahují ztrátu
Stejně jako v minulých třech letech platí, že muži mají v investiční gramotnosti před ženami náskok, ten se však poměrně rychle snižuje. Zatímco v roce 2021 byl rozdíl ve znalostech ve prospěch mužů 50 procent, nyní činí 35 procent.
Největší problémy dělají ženám i mužům otázky ohledně principu složeného úročení a počítání s procenty. Ženy pak často tápou ve vlivu měnových kurzů, muži měli nejmenší procento správných odpovědí v oblasti záruky budoucích výnosů.
„Nejnovější data Indexu investiční gramotnosti jsou potěšující, a to hned ve více směrech. Zejména pak v tom, že celkově znatelně stoupá investiční gramotnost Čechů, a také tím, že ženy současně stahují náskok mužů. Investiční gramotnost žen se totiž zlepšuje ještě rychleji než investiční gramotnost mužů,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Důvodem je podle něho zejména mimořádně vysoká inflace v uplynulých více než dvou letech, která přiměla podstatnou část Čechů více se zaobírat investicemi, aby omezili nepříznivý dopad na své úspory.
„Vhodně rozvržené investování, jehož je právě dostatečná investiční gramotnost základním předpokladem, skutečně v uplynulých zhruba dvou letech mohlo dramaticky snížit neblahý dopad inflace v podobě citelného snížení kupní síly domácností.
Je potěšující, že řada Čechů si to zjevně uvědomila, zapracovala na své investiční gramotnosti, a uchránila si tak v celé řadě případů nemalou část svých úspor, často vytvářených po dlouhá léta, ba desetiletí,“ dodal Kovanda.
Výrazný rozdíl mezi muži a ženami ukázal také jiný průzkum, který se týkal toho, kolik peněz jsou obyvatelé České republiky schopni ušetřit. Vypracovala ho společnost Amundi spolu s výzkumnou agenturou Stem/Mark.
„Až osmdesát procent Čechů je schopno každý měsíc něco ze svých příjmů ušetřit, v průměru je to pak 6,7 tisíce korun,“ uvedla Markéta Jelínková, portfolio manažerka Amundi.
Dodala, že muži každý měsíc ušetří v průměru o sedmnáct stovek více než ženy. Zatímco zhruba pětině mužů na konci běžného měsíce zbyde pět až deset tisíc korun, ženy nejčastěji (26 %) ušetří částku mezi dvěma a pěti tisíci.
Pražané stále vynikají
Investiční gramotnost se zlepšuje také napříč věkovými kategoriemi. Výsledky jsou těsné, ovšem nejlepší znalosti prokázali Češi a Češky ve věku 45 až 53 let, naopak „nejhůře“ jsou na tom mladí lidé do 35 let, kteří ovšem své manko dohánějí nejvyšším tempem.
Nejmladší generace (18 až 26 let) si oproti ostatním věkovým kategoriím nejlépe vede v oblastech diverzifikace investic a porozumění složeného úročení.
„Věřím, že i nadále se bude finanční gramotnost Čechů zlepšovat tím, jak budeme bohatnout, a hlavně díky lepšímu přístupu k informacím se bude finanční tematika stávat mainstreamem,” říká Vojtěch Žižka, tvůrce investičního podcastu a influencer v oblasti investic.
Z geografického hlediska vedou v investiční gramotnosti Pražané a obecně občané měst nad 100 tisíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že v Praze a okolí je větší koncentrace lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy, potvrzuje se, že právě tyto skupiny mají investiční gramotnost vyšší.
Propastný rozdíl (66 p. b.) index ukázal mezi lidmi s vysokoškolským a základním vzděláním. Nejslabším regionem – byť i zde nastalo zlepšení – je Ústecký kraj.
„Průzkum potvrzuje, že největším učitelem finanční gramotnosti je samotná zkušenost. Jakkoliv si lidé zvyšují znalosti – například o inflaci, ten největší dopad má, když si ji člověk zažije,“ poznamenala Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.
Stejně to podle ní platí také pro investování, kdy může mít člověk všechno detailně teoreticky nastudováno, ale růsty i poklesy se musejí především zažít. „I proto dává velký smysl, že nejvyšší finanční gramotnost má skupina ve věku 45 až 53 let, kde se k řadě znalostí přidávají už i značné zkušenosti,“ řekla Brodani.
Češi porazili Slováky i Poláky
Index investiční gramotnosti tentokrát porovnával výsledky ze tří zemí: Česka, Slovenska a Polska. Ukázalo se, že Češi v investiční gramotnosti znatelně vedou (113,9 bodu). Na druhém místě se umístilo Slovensko (97,3 bodu), na třetím Polsko (90,6 bodu).
Češi mají nejlepší výsledky v devíti otázkách z celkem deseti, v oblasti vztahu výnosu a rizika se o první místo dělí se Slovenskem. Pro všechny země platí, že ženy dosáhly nižších výsledků než muži, slovenští i polští muži pak překonávají v investiční gramotnosti české ženy.
„Prvenství českých investorů je velmi zajímavý výsledek, zejména vezmeme-li v potaz, že Polsko, které je „až“ na třetím místě za Českou republikou a Slovenskem, je obecně vnímáno v regionu střední a východní Evropy za lídra co se rozvinutosti kapitálového trhu týče,” poznamenal Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.
