„Jak blízko jste nejlepšímu možnému životu, který si dokážete představit?“ To je otázka, okolo které v první polovině minulého století vystavěl americký psycholog Albert Hadley Cantril uznávaný žebříček osobní spokojenosti se životem. Stejnou otázku letos dostalo přes 11 tisíc lidí po celé Evropě v rámci průzkumu NN.

„Zatímco Slováci, Řekové a Maďaři se cítí nejméně spokojení a se životem se podle jejich odpovědí spíše potýkají, Češi žijí ke své spokojenosti a spolu s Belgičany a Holanďany obsadili nejvyšší příčky odpovídající prosperitě,“ uvedl k výsledkům průzkumu produktový ředitel NN Životní pojišťovny Michal Korejs.

Zdraví, rodina a domov jsou pro Čechy nejdůležitější věci v životě. Z průzkumu ale také vyplynulo, že zatímco rodině lidé svůj čas opravdu věnují, u zdraví spíše jen doufají, že si jeho pevnost udrží. Češi totiž i ve svém volnu více pečují o své pracovní záležitosti než o sebe.

To potvrzuje i loňský průzkum Workmonitor společnosti Randstad, podle nějž Češi nevnímají striktně odděleně pracovní a soukromý čas: Na pracovní telefonáty, e-maily a textové zprávy reaguje mimo svou běžnou pracovní dobu okamžitě 58 % českých zaměstnanců, 44 procent je ochotných řešit pracovní záležitosti během svých dovolených.

PSALI JSME:
Češi se o práci se zajímají i na dovolené. Nejlepší ale je „odstřihnout se“, radí personalisté

Podle Korejse Češi mají svoji práci rádi: „Spokojenost se zaměstnáním vyjádřilo 75 procent lidí, a dokonce 82 procent podnikatelů. Zatímco v roce 2016 jí lidé věnovali sedm procent svého volného času, v nejnovějším průzkumu už mluvili o 14 %. Z jedné z posledních příček mezi konzumenty našeho volna se tak práce přesunula na stříbrnou příčku – za čas, který trávíme s partnerem a rodinou“.

Přemíra práce si ale vybírá svou daň. To si nakonec uvědomují i ti, kteří mají svou práci rádi; 74 % oslovených přiznalo, že práce má negativní vliv na jejich zdraví. V mezinárodním srovnání se zároveň ukázalo, že zdravá se cítí méně než polovina Čechů, což je nejhorší výsledek z celé Evropy. To současně koresponduje s údaji Eurostatu, podle nichž Češi dávají skoro nejmenší část svých výdajů ty spojené s péčí o zdraví – ani ne 2,5 procenta.

Produktový ředitel NN Životní pojišťovny se domnívá, že práce nám tolik zasahuje i do osobního volna proto, že „lidé se mnohdy přepracovávají i kvůli obavám z toho, že by jim mohlo zdraví vypovědět službu a oni by neměli dostatečně našetřeno na pravidelné výdaje v průběhu léčby“.

Zatímco péči o sebe Češi nevěnují ani desetinu svého volného času, pro ostatní bychom se roztrhali. Naprostá většina Čechů je připravena se o své nejbližší postarat, a to jak osobně, tak finančně. Dobrou zprávou o Češích přináší i celoevropského srovnání, v němž patříme mezi národy nejvíce připravené pečovat o rodinu.

Navzdory starostem, zda nám zdraví dovolí užít si penzi a zda budeme mít někoho, kdo se o nás postará, důchodci v Česku patří podle mezinárodního průzkumu mezi nejspokojenější Evropany vůbec. „Zdá se, že hlavním zdrojem štěstí v Česku je rodina. Myslí si to téměř 90 procent dotazovaných,“ shrnuje Michal Korejs výsledky evropského průzkumu.

Podle průzkumu je více než polovina Čechů je přesvědčena, že se o nás má ve stáří nebo v nemoci postarat stát. „Peníze od státu sice pomohou, ale na kvalitní péči bohužel nestačí. Hlavní roli stále sehrává rodina. Důležité je proto nepodceňovat riziko nesoběstačnosti a včas si potřebu dlouhodobé péče pojistit,“ uvedl produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

PSALI JSME:
„Pečující laici“ se často připravují o peníze od státu