Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Podle těchto dat celkový objem krátkodobého dluhu na spotřebu ke konci třetího čtvrtletí poprvé překročil hranici 600 miliard korun a meziročně narostl o 39,1 miliardy.
Nějakou formu spotřebitelského úvěru měly ke konci třetího čtvrtletí 2,3 milionu lidí. To je sice o necelá tři procenta méně než před rokem, současně ale o desetinu vzrostla průměrná částka na jednoho dlužníka, a to na hranici 267 tisíc korun.
Na celkovém objemu krátkodobého dluhu se nejvíce (27,4 %) podílejí lidé ve věku 45 až 54 let, a to z více než 27 procent. Nejvyšší průměrná částka na dlužníka ovšem připadá na skupinu obyvatel ve věku 35 až 44 let – přesně 311 tisíc korun.
Nesplácejí především mladí
Ačkoliv průměrná částka dluhu na spotřebu na dlužníka roste rychleji u starších věkových skupin, u těch mladších se prohlubují problémy se splácením. U dlužníků ve věku do 24 let vzrostl celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně o 30 procent na 1,7 miliardy, nejrychleji ze všech věkových skupin.
„V nejmladší věkové skupině, tedy u lidí do 24 let, své závazky řádně nesplácí čtrnáct procent dlužníků, což je poměrně vysoké procento, napříč věkovými skupinami je to osm procent,“ konstatoval Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Doporučil zapracovat na finanční gramotnosti, zvláště mezi mladými. „Základem by měla být schopnost zvážit, zda úvěr skutečně potřebuji a nezadlužovat se zbytečně. A pokud se zadlužím, je třeba si o svých závazcích udržovat přehled a případné problémy se splácením řešit včas,“ doporučil Rajl.
Také u vyšších věkových kategorií meziročně vzrostl objem nesplácených dluhů, i když ne tolik jako u mladých. Ve skupině 25 až 29 let to je o 21 procent na 3,5 miliardy, u lidí ve věku 30 až 34 let o 26 procent na 4,7 miliardy korun.
Kteří obyvatelé si půjčují
Agentura ResSolution Group zase faei.cz poskytla svou analýzu, v níž zjišťovala, co dlužníky, kteří splácejí nějakou peněžní půjčku (vyjma hypoték), charakterizuje – z pohledu sociodemografických charakteristik, jejich návyků, životní situace nebo postojů k životu.
Vycházela ze dvou posledních průzkumů společnosti Nada Research, kterých se zúčastnilo více než deset tisíc dotázaných.
Z analýzy vyplývá, že nejčastěji si lidé v posledních třech letech vzali půjčku nebo úvěr, protože potřebovali nutně pokrýt nečekané výdaje (28 % klientů), nebo si chtěli něco koupit a nechtěli čekat, až na to našetří (27 %). Platí, že do první skupiny patří především ženy, a do druhé muži.
„Asi není překvapením, že nejsilnější tendenci půjčit si na pokrytí nečekaných výdajů měli v posledních třech letech dotázaní ve věku 35 až 44 let, tedy v období typickém pro velká životní rozhodnutí jako zakládání rodiny, rozsáhlejší rekonstrukce nebo podobně,“ sdělil Moris Hyršl, Research Manager výzkumné agentury ResSolution Group.
Naopak druhý nejčastější důvod pro půjčku – neochota šetřit si na věc, kterou si chtějí koupit – je podle něj nejtypičtější pro nejmladší skupinu respondentů ve věku 15 až 24 let. Mladí lidé také například častěji inklinují k tomu půjčit si, protože dostali zajímavou nabídku na spotřebitelský úvěr.
O něco častěji než starší dlužníci si také mladí půjčili, protože jim banka konkrétní půjčku doporučila, nebo proto, že v jejich profesním životě nastala nějaká změna. Nejstarší lidé nad 65 let si zase mnohem častěji, než ostatní půjčovali proto, že chtěli pomoci někomu z rodiny. Toto ale hned na druhém místě platí také pro nejmladší respondenty.
Libují si ve slevách
Data rovněž naznačují, že lidé, kteří mají rádi kvalitu (rádi vlastní kvalitní věci, pozn. red.), si častěji berou půjčky z důvodu, že se jim nechce čekat, až si na danou věc našetří. Tato tendence je u nich silnější než u těch, kteří kvalitu tolik neřeší. Rozdíl je mezi nimi devět procentních bodů.
Dále lidé, kteří se snaží nakupovat co nejlevněji a ve slevách, si oproti těm, kteří tuto tendenci nemají, častěji vzali půjčku pro nutné pokrytí nečekaných výdajů (29 % vs. 18 %). Ze stejného důvodu se k půjčce ve větší míře uchýlili také lidé, kteří při nakupování neporovnávají různé možnosti, ale rozhodují se pro první vyhovující věc (31 %).
„Data do jisté míry podporují i teorii, že lidé, kteří si nedělají moc starostí s tím, co bude dál, častěji půjčkami pokrývají splácení jiného dluhu nebo půjčky. Tím se mnohdy dostávají do dluhové spirály a pravděpodobně jim také chybí ‚polštář‘ vlastních prostředků pro případ nouze,“ uvedl Moris Hyršl.
Zajímavé je ale i srovnání životní spokojenosti s důvody pro půjčování peněz. Lidé, kteří nejsou spokojeni se svým životním standardem, si ve větší míře berou půjčky k pokrytí nečekaných výdajů.
Rozdíl oproti lidem, kteří jsou naopak spokojení, činí jedenáct procentních bodů. „Nespokojení“ také častěji půjčkami řeší nižší měsíční splátky nebo zalepení svých denních výdajů.
