Češi ročně za alkohol utratí přes 90 miliard korun. V Evropské unii takřka nemají konkurenci

Názor
Češi v loňském roce, tedy v roce 2019, utratili za alkoholické nápoje historicky rekordní sumu, a sice 93,5 miliardy korun. Vyplývá to z nově aktualizovaných údajů Eurostatu. V roce 2018 přitom za pivo, víno a lihoviny dali při svých nákupech v obchodech celkem 89,2 miliardy korun. V roce 2017 to bylo 78,7 miliardy korun.
Místo lahváče v obchodu na rohu si zkrátka častěji než před čtvrtstoletím dávají „jedno“ v restauraci. Ilustrační foto: Pixabay.com

Češi tak v současnosti utrácí za alkohol zhruba dvojnásobek toho, co v polovině 90. let, kdy se jejich výdaje za pivo, víno a lihoviny pohybovaly v tehdejších cenách kolem úrovně 45 miliard korun, jak dále plyne z dat Eurostatu.

Od poloviny 90. let však klesl podíl výdajů za alkoholické nápoje na celkových spotřebitelských výdajích Čechů. V roce 1995 tento podíl činil 5,4 procenta, do roku 2008 pak poklesl na rovná tři procenta. Poté však došlo k jeho opětovnému navýšení, takže v roce 2019 činil 3,4 procenta. To Českou republiku řadí podle dnes zveřejněné zprávy Eurostatu na 4. místo v EU, neboť vyšší podíl vykazují už jen všechny tři Baltské státy.

Pokles podílu alkoholu na spotřebitelských výdajích, k němuž v posledním čtvrtstoletí došlo, lze jen zčásti připsat zdravějšímu životnímu stylu, kteří dnes Češi nepochybně vedou.

PSALI JSME:
Cizinci se opijí a statistiky to připíšou Čechům

Mnohem více než v půli 90. let se dnes stravují v restauracích a hospodách. Vždyť loni utratili dle odhadu na základě dat Eurostatu v restauracích, hospodách a kavárnách rovněž rekordní sumu takřka 180 miliard korun, tedy o zhruba 100 miliard korun více než ještě v roce 2000.

Jejich výdaje za restaurace, hospody či kavárny tedy narůstají citelně rychleji než výdaje za alkoholické nápoje v obchodech. Přitom lze předpokládat, že podstatnou část výdajů za alkohol, které by před čtvrtstoletím realizovali ještě v obchodu pro domácí spotřebu, realizují právě v některém z veřejných stravovacích zařízení.

Místo lahváče v obchodu na rohu si zkrátka častěji než před čtvrtstoletím dávají „jedno“ v restauraci. Letošní koronavirové krize s tímto jistě zamíchá, ale jen přechodně, po jejím odeznění lze sázet na pokračování popsaného trendu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Češi patří k nejvíce neřestným národům Evropské unie. Za prostituci, drogy, alkohol a tabák utrácejí jako málokdo jiný

Zavřít reklamu ×
  1. No, uvidíme, jak bude vypadat statistika za 2020.
    Turisti nikde a většina lidí, co pije, tak si koupí domu lahváče, nebo petky ke grilu.
    Ty výlety turistů do centra Prahy za levným chlastem skončily. Angláni, Rusové, Dánové, taky Asiaté, ti v Praze vykalili 80% spotřeby. Tady vznikla ta fáma, že Češi chlastají nejvíce na světě. Turistům je buřt, jestli dají za pivo 50,- nebo kilo… Bůra utratit za noc na baru není pro ně problém. Uvidíme, jak budou vypadat statistiky za rok.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.