Češi se bojí investic, odhalil průzkum

Analýza
Češi jsou podle výzkumů vnímavější k rizikům a jsou celkově opatrnější, než lidé na Západě. Nejvíce řeší otázky týkající se etiky a morálky, následuje obava o zdraví a finance. Naopak ve vztazích se cítí úplně nejbezpečněji. Ukázaly to výsledky nejnovějšího průzkumu NN Životní pojišťovny. Podle jiného průzkumu, který udělala společnost IMAS pro Českou spořitelnu, má ochotu riskovat v investování jen devět procent Čechů, zatímco dvě třetiny riskovat odmítají.
Většina Čechů se podle průzkumu kvůli neochotě podstupovat domnělé riziko obává spořit v dynamických penzijních fondech investujících do akcií. Foto: Depositphotos.com

Češi podle průzkumu NN Životní pojišťovny jasně vnímají největší riziko v situacích, které mohou vypovídat o jejich charakteru. Zajímavé přitom je, že Čechům přijde riskantnější upravit si daňové přiznání, než mít pletky se zadaným partnerem. Čtvrtina lidí by také nebrala jako risk nevrátit peněženku plnou peněz a osm procent lidí by nemělo problém chlubit se prací někoho jiného.

„Rodina a přátelé, zdraví a domov. To jsou pro Čechy nejdůležitější pilíře spokojeného života podle toho, co nám o sobě sami v posledních letech řekli v průzkumech. Letos jsme se rozhodli podívat na to, co naopak vnímají jako riziko či ohrožení, a to v různých oblastech života,“ vysvětluje hlavní myšlenku výzkumu Maurick Schellekens, generální ředitel NN pojišťovny a penzijní společnosti. „Naším cílem bylo zjistit, jak lidé k riziku přistupují a kdy se naopak cítí bezpečně,“ dodává.

V oblasti zdraví a bezpečnosti mají podle něj Češi vcelku jasno. Rizika, která mohou přímo ohrozit život a zdraví, si uvědomuje většina lidí a staví se k nim zodpovědně. „Bohužel s finančním zajištěním pro případ úrazu nebo jiné nepříjemnosti s dopadem do rozpočtu domácnosti už je to horší. Rizikové nebo životní pojištění pro případ úrazu nemá ani polovina lidí,“ podotýká Schellekens.

Třetí nejrizikovější oblastí života jsou pro Čechy peníze. Zde průzkum ukázal zajímavou spojitost mezi vnímáním rizika u investic a hazardu. Investovat desetinu ročního příjmu do konzervativního fondu je pro Čechy skoro stejně rizikové, jako vsadit ve sportce denní výdělek podle průměrné. A podobná je i představa lidí o rizikovosti investic do akcií a sázení v kartách.

„Češi se bojí investic. Jakýkoli výkyv hodnoty vnímají jako riziko, a to dokonce na stejné úrovni jako hazard. Není se úplně čemu divit. Porevoluční český finanční trh je stále celkem mladý, a i přes relativní finanční zodpovědnost, která Čechy charakterizuje, mnoho lidí stále ještě finančním nástrojům nedůvěřuje,“ říká Schellekens.

Jiný pohled na to, proč Češi neinvestují, nabídl před pár dny na portálu FAEI.cz v komentáři hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil: „To, co ohromuje finanční svět, je nejistota. Obchodní války, brexit, inverzní křivka, populismus, klimatická krize, migrační krize… To vše zasévá nejistotu, nedůvěru a strach nejen mezi investory, ale i mezi podniky a domácnostmi.“ Pokud máte obavy z recese, tak omezíte investice, velké výdaje, říká ekonom a dodává, že nejistota vede nejen firmy, ale i domácnosti ke zvýšení úspor a tedy ke snížení výdajů.

PSALI JSME:
Nízké úrokové sazby ničí důchodové systémy

Většina Čechů se podle průzkumu kvůli neochotě podstupovat domnělé riziko obává spořit v dynamických penzijních fondech investujících do akcií. „Podle našich propočtů přitom člověk, který se rozhodne spořit si čtyřicet let na lepší penzi a průměrně si odkládá 700 Kč za měsíc, může v dynamickém penzijním fondu našetřit až o 1,2 milionu korun víc, než kdyby se rozhodl pro konzervativní fond spoléhající jen na bezrizikové investice,“ vysvětluje Schellekens a dodává: „Strach z krátkodobých výkyvů kvalitních dynamických penzijních fondů Čechy okrádá o zhodnocení, i když při pravidelném investování na deset a více let je riziko ztráty minimální.“

„Do karet investorům hraje především dlouhodobý investiční horizont a tzv. složené úročení, které i z nižších částek dokáže vytvořit slušnou sumu,“ doplňuje analytik společnosti Broker Trust Dušan Šídlo. „Vezměme si situaci, kdy bychom každý měsíc po dobu 40 let investovali 500 korun, a námi zvolený fond by dosahoval v průměru ročního čistého výnosu šesti procent. Za tuto dobu bychom investovali 240 000 korun, ale hodnota naší investice by vzrostla téměř na milion,“ uvádí příklad jeho kolega Václav Pech.

„Průběžné důchodové systémy se dlouhá léta jevily jako méně efektivní, než fondové systémy. Extrémně nízké úrokové sazby to však mění. Důchodové fondy v mnohých případech snižují kupní sílu úspor,“ přidává názor Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Důchodové fondy podle něj musejí splňovat přísné podmínky regulace, které výrazně svazují ruce při investování: „Výsledkem je, že mnohé fondy v posledních letech zhodnocují prostředky pomaleji, než je likviduje inflace.“

PSALI JSME:
Tři způsoby, jak se pasivitou připravit o peníze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Investice

Investiční vyhlídky na rok 2020

Co čekat od roku právě začínajícího? Budou na jeho konci investoři podobně spokojení, jako mohli být loni? Budoucnost může předpovídat každý. Na tom není nic složitého. Problémy však přichází ve chvíli, kdy chceme, …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Dostávali jsme to rozkazem, který jsme museli jako vojáci splnit,“ říká bývalý vojenský pilot. Vnuka inspiroval k natočení filmu Narušitel

Rozhovor
„Tenkrát jsme to dostávali rozkazem, který jsme museli jako vojáci splnit,“ říká v rozhovoru pro portál FAEI.cz bývalý stíhací pilot československé armády Vladislav Balda (*1943) rok po tuzemské premiéře filmu „Narušitel“, který natočil jeho vnuk, mladý český režisér David Balda. Ten pomohl rozhovor se svým dědečkem uskutečnit.
Rolovat nahoru