I proto existuje řešení, které může rodinám pomoci. Podle nejnovějšího průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) se až 72 procent Čechů obává, že ve stáří nebudou schopni postarat se sami o sebe. Jde o nejvýznamnější vnímané riziko, které předběhlo i obavy o kvalitu zdravotní péče či vážnou dopravní nehodu.
„Česká populace stárne a sektor sociálních služeb tomuto tempu zdaleka nestačí. S péčí o nesoběstačné tak musí pomáhat rodinní příslušníci, což není dobře. Trpí tím rodiny i ekonomika, která takto za pár let může přijít až o tři procenta práceschopného obyvatelstva,“ uvedl výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Výsledky průzkumu asociace potvrdily také rostoucí nejistotu v oblasti dostupnosti kvalitní zdravotní péče. Za posledních pět let vzrostly obavy o ni o 16 procentních bodů. Za riziko ji v roce 2025 považuje 59 procent Čechů oproti 43 procentům v roce 2021. Podle šetření, které ČAP provedla v loňském roce, se Češi obávají, že stát do budoucna nebude mít na zdravotnictví peníze.
„Nedostatek prostředků lidé vnímají už dnes – dlouhé čekací lhůty, nedostupnost či omezení péče. Výsledkem je zpoplatňování zdravotnictví, které vnímá 65 procent dotázaných. Platbám se nebrání, pokud by nebyly povinné a přinesly by možnost zvolit si komfortnější vyšetřovací metodu nebo léčbu,“ doplnil Matoušek. Na pomyslném žebříčku toto riziko letos obsadilo čtvrté místo.
Co byste dělali, kdyby váš rodič, partner nebo dítě ze dne na den ztratili schopnost postarat se o sebe? Zvládli byste takovou péči? Kolik by vás to stálo – a unesli byste ji psychicky i časově? Právě tyto otázky podle průzkumu finančního domu Uniqa a výzkumné agentury NMS nejvíce narušují pocit bezpečí českých rodin.
Průzkum dále uvádí, že 26 procent Čechů má v širší rodině někoho odkázaného na péči a osm procent rodin se stará o nemohoucího člena přímo doma. Nejčastějšími příčinami jsou komplikace cukrovky, poruchy krevního tlaku, cévní mozkové příhody, duševní onemocnění či úrazy – a netýká se to jen seniorů. Až každý pátý pečovatel(ka) musel(a) kvůli tomu omezit nebo přerušit svou kariéru.
Nejčastěji tuto oběť přináší generace žen ve středním věku. „Péče, zejména o starší generaci, je finančně i emocionálně velmi náročná,“ vysvětluje psycholožka Kornélia Ďuríková ze slovenské Ligy za duševné zdravie. „Nejvíce zasahuje ženy, které se starají o své rodiče i děti. To může být na hranici únosnosti a výrazně ovlivnit jejich duševní i fyzické zdraví.“
Z průzkumu Uniqa vyplynul i zajímavý mezigenerační rozpor: Až 79 procent Čechů věří, že se o ně jejich blízcí ve stáří postarají, ale pouze 69 procent je připraveno udělat totéž pro své rodiče. Důvodem je nedostatek sil, času, financí a dostupných služeb. V menších městech a na vesnicích tuto péči častěji sami očekáváme a zároveň jsme ji i častěji ochotni sami nabídnout.
Až 93 procent lidí by v případě vážné nemoci či úrazu upřednostnilo domácí péči, ale většina rodin netuší, jak by ji zaplatila. Domácí ošetřovatel stojí až tisíc korun za hodinu, denní stacionář přibližně 15 000 Kč měsíčně, dům s pečovatelskou službou i třikrát více. Situace je ještě horší, pokud se stane závislým na dlouhodobé péči vydělávající člen rodiny.
Populace Česka stárne a přibývá lidí, kteří budou v budoucnu potřebovat péči. Zároveň bude méně těch, kteří se o ně dokážou postarat. Proto je podle odborníků důležité myslet na riziko snížené soběstačnosti stejně jako na úraz či úmrtí. Pojištění dlouhodobé péče tak může být jedním z řešení, jak se připravit na situaci, kterou si nikdo nepřeje.
„Pojištění je na trhu zatím krátce, proto je přirozené, že zatím nevzbuzuje masový zájem. Věřím však, že se to brzy změní. Česko čelí demografickým změnám – populace stárne, rodiny se proměňují a potřeba zajistit blízké v případě neočekávaných událostí bude stále naléhavější,“ konstatoval generální ředitel Uniqa pro Česko a Slovensko Rastislav Havran.
S průzkumy pojišťoven koresponduje letošní šetření projektu Neviditelní, podle nějž se o své blízké stará nebo v budoucnu starat plánuje 77 procent Čechů. Neformální péči dnes již podle dat Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) poskytuje přibližně 800 tisíc lidí, většinou žen ve věku 36–64 let. Jen pětina respondentů ale očekává, že se o ně jejich děti či partner postarají.
