Například domácnost v rodinném domě s plynovým vytápěním a spotřebou od 25 do 45 megawatthodin plynu ročně platí letos u Pražské plynárenské 272,64 koruny za megawatthodinu, příští rok by to mělo být 313,27 koruny za megawatthodinu.
To značí nárůst o zhruba patnáct procent. Stálý poplatek takové domácnosti pak vzroste z letošních 318,89 na 366,55 koruny, tedy rovněž o zhruba patnáct procent. Klíčovým důvodem nárůstu regulovaných plateb za plyn je nutnost pokrýt náklady společnosti Net4Gas, kterou loni prostřednictvím státního podniku ČEPS koupil stát.
Provozovatele tisíců kilometrů plynovodů, které však z velké části zůstávají prázdné, pořídil stát i s dluhem čítajícím přes 34 miliard. Dokud byl ještě Net4Gas soukromý, vydělával svým německým a kanadským vlastníkům na poplatcích na tranzit plyn přes české území.
Poté, co výdělečný být přestal, koupil jej i se zmíněným dluhem stát. Zaplatil tak miliardy za vysoce zadlužený „snědený krám“. Net4Gas přestal na tranzitu dobře vydělávat v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a zničení plynovodů Nord Stream v září téhož roku.
Nyní, když Net4Gas poplatky za tranzit prakticky neinkasuje, musí za provoz a údržbu poloprázdných plynovodů platit více právě i distributoři plynu typu zmíněné Pražské plynárenské, resp. Pražské plynárenské Distribuce. A ti se o své navýšené náklady „podělí“ s koncovými odběrateli třeba z řad domácností, jak právě tedy plyne z uvedeného návrhu ERÚ pro příští rok.
Česká vláda nákup Net4Gas zdůvodňovala i tak, že bude vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko a do Rakouska. Tomu zatím však nasvědčuje máloco. Rakousko zřejmě bude po odpojení od ruských dodávek plyn dovážet přes Itálii a Německo.
Slovensko může plyn nadále odebírat z východu, nejspíše z Ázerbájdžánu, případně ze severu, po využití polského tranzitu z přístavního terminálu na zkapalněný plyn v Litvě. Češi, zdá, se v tomto ohledu přepočítali.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
