Spoření. Ilustrační fotozdroj: www.pixabay.com

Češi se vracejí k pověsti šetřílků, mají na to

Drtivá většina Čechů je schopná pravidelně spořit. Potvrzují to výsledky ankety, kterou připravil Finanční a ekonomický institut (FAEI). Podle nich je schopno ze svého příjmu pravidelně ukládat alespoň minimální částku 88 % ekonomicky aktivních lidí, zatímco bez úspor bývá zhruba každý desátý.

Svědčí to nejen o skutečnosti, že Češi jsou národem šetřílků, ale také o tom, že se domácí ekonomická situace zvolna zlepšuje.  Lidé se přestávají bát o práci, více nakupují, ale i myslí na zadní kolečka, protože čerstvá zkušenost hovoří o tom, že brzy může být zase hůř.

Podle nedávného průzkumu společnosti STEM spoří 51 % českých občanů, zatímco 44 % z nich si sice stranou finanční rezervu pravidelně neodkládá, ale se svým příjmem vycházejí bez problémů.

Podíl lidí, kterým se daří ukládat peníze na budoucí využití, je vůbec nejvyšší v historii sledování tohoto ukazatele. V roce 1993 například na otázku, zda domácnost byla schopna za poslední tři měsíce něco uspořit, odpověděla kladně pouze třetina z nich.

Ke konci roku 2015 měly domácnosti u bank uloženo 1 881,5 miliardy korun, tedy o 5,5 % více než o rok dříve. Optimismus se projevuje také v rostoucí ochotě si půjčovat. Domácnosti měly ke konci prosince 2015 u bank rozpůjčováno 1 235,3 miliardy korun, o 8,2 % více než před rokem. Úvěrům dominuje bydlení, kde meziroční růst představuje 8 %.

Mírně se podle průzkumu STEM snižuje podíl těch, kteří považují svou rodinu za chudou. Zcela určitě je o chudobě své domácnosti přesvědčeno sedm procent lidí, další čtvrtina spíše ano. Pocit chudoby je však podmíněn majetkovou situací. Například více než třetina lidí s celkovou hodnotou majetku do 300 000 korun svou rodinu za chudou nepovažuje. A naopak téměř pětina těch, kteří své jmění ocenili částkou vyšší než dva milióny korun, se za chudé pokládá.

V meziročním srovnání objem platů a mezd narostl o 37 miliard, relativně o 3,9 %, uvádí ve své analýze Český statistický úřad.

Tuzemským domácnostem však náležejí i příjmy za práci jejich členů v cizině, především v zemích EU. Celkově si v zahraničí v tomto období Češi vydělali 29,8 miliardy korun. V úhrnu tak disponovali mzdami a platy ve výši 1 007,8 miliardy korun.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *