Češi v práci proflákají čím dál více času

Ukousnout z pracovní doby kus pro své osobní záležitosti je mezi českými zaměstnanci nejen hojně rozšířené, navíc se neustále prodlužuje „proflákaná“ doba. Firmy na tom prodělávají až desítky milionů korun, jak ukázalo několik průzkumů z poslední doby.
Třetina nejmladších zaměstnanců si myslí, že pokud se zaměstnavatel nedozví, že si občas zařizují něco osobního v práci, je to v pořádku. Foto: Pixabay

V Česku sice nebývalým tempem rostou mzdy, ovšem mnozí zaměstnanci stále pokládají za normální, když si během pracovní doby vyřizují své osobní záležitosti. Z nejnovějšího průzkumu společnosti myTimi mezi 703 osobami vyplývá, že téměř každý z dotázaných řeší své osobní věci v práci. Téměř polovina tak dokonce činí pravidelně.

Podle odborníků tím zhoršují svoji pozornost a produktivitu. Průměrně pracovníci ztratí až jeden pracovní den měsíčně. Teď v předvánočním období lidé v práci řešili především dárky. Kvůli nedostatku času a snížené produktivitě firmy ročně přicházejí o miliony korun, zejména v oblasti IT a v administrativě.

„Podle našich výpočtů a na základě průměrných mezd v jednotlivých sektorech přichází středně velká IT firma o stu zaměstnancích ročně až o 3,5 milionu korun. Společnost z oblasti poradenství na neefektivitě svých lidí tratí až desítky milionů korun, podobně jsou na tom banky,“ řekl Jan Skovajsa, zakladatel společnosti myTimi.

PSALI JSME:
Každý zaměstnaný Čech před Vánoci proflákal 5625 korun

Roztěkaná mladá generace

Jedním z důvodů, proč si lidé řeší v pracovní době své osobní záležitosti, je podle expertů nedostatek volného času a tlak na vyšší výkony. Téměř polovina zaměstnanců přiznává, že své záležitosti řeší v pracovní době minimálně několikrát do týdne, pětina lidí dokonce každý den. Naplno se věnuje práci pouze osm procent zaměstnanců. Nejpoctivější jsou v tomto ohledu čtyřicátníci a padesátníci, nejroztěkanější pak mladá generace do 30 let.

„Řešení osobních povinností v pracovní době má prostý důvod – lidé chtějí po práci čas na regeneraci a odpočinek,“ poznamenal Daniel Gamrot, profesionální školitel time managementu a osobní produktivity. Dodal, že v práci kvůli tomu přeskakují z profesních úkolů na osobní záležitosti a žádné z nich se mnohdy nevěnují pořádně.

„Tím se rychleji vyčerpají, případně nestíhají pracovní úkoly v termínech. Přitom se stačí naučit delegovat některé osobní úkoly, podobně jako třeba manažeři delegují část práce na spolupracovníky,“ uvedl Gamrot. Řešením tohoto problému do budoucna je podle něho využívání externích služeb, díky nimž zaměstnanec získá víc času i energie.

PSALI JSME:
Meetingy zaberou až třetinu pracovního času

Kontrola zaměstnanců

Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců tvrdí, že jejich zaměstnavatel ví o tom, že si občas zařizují něco osobního v práci, a nevadí mu to. Třetina nejmladších zaměstnanců si myslí, že pokud se to zaměstnavatel nedozví, je to v pořádku. A každá šestá firma o tom prý nemá ani tušení.

„O něco více kontrolují státní instituce a výrobní firmy. Kontrola však v současné situaci na trhu práce není východiskem, může spíše uškodit. Řešení vidíme naopak ve snaze maximálně usnadnit život pracovníků,“ říká Jan Skovajsa z myTimi. K vyšší produktivitě prý pomáhá správné nastavení takzvaného time managementu.

„Ve dne máme jen omezené množství času, během kterého můžeme naplno řešit důležité věci. Mimo jiné to souvisí také s biorytmy naší bdělosti,“ řekl Daniel Gamrot, profesionální školitel time managementu a osobní produktivity. Podle něj bychom měli drobné osobní věci vyřizovat v době, kdy bychom byli stejně unavení. A naopak nejaktivnější části dne bychom měli naplno využít k práci.

PSALI JSME:
Firma může sledovat vaši komunikaci. Ale musí vám to říct

Proflákaných 65 minut

Společnost truconneXion zase zjistila, že Češi v průměru stráví v zaměstnání nepracovními aktivitami 65 minut denně. Je to o čtyři minuty více než vloni a o sedm více než předloni. Ročně tak firma za jednoho zaměstnance tratí bezmála 48 tisíc korun. Mimopracovní čas tráví lidé nejvíce na sociálních sítích – čtením zpráv, soukromou on-line komunikací nebo nákupy.

„Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3995 korun,“ citovala před časem ČTK manažera truconneXion Martina Hnízdila.

Ztráta zaměstnavatelů se navíc každoročně zvyšuje až o více než deset procent zejména kvůli rostoucím mzdám, ale rovněž větší závislostí lidí na mobilních telefonech. Monitoring zaměstnanců je podle truconneXion možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný důvod. Firmy tak musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele je například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků.

Zavřít reklamu ×
  1. No, autor asi podle sebe soudím tebe!
    Výsměch všem co musí makat páč by chcíply v téhle zlodějské republice hlady.
    Autorovi by neškodilo vylézt od PC a jít makat, opravdu makat.

  2. Za ty mzdy, co tady Cesi berou – treba oproti svym kolegum ze zapadu – se divim, ze tu pracovni dobu neproflakaji celou!

  3. No tak to je zase zjištění. V kanceláři ano, ale ve výrobě když děláte na normu což je běžné a normy vysoké, tak makáte i přes svačinu, aby byla alespoň trochu slušná výplata.

    • Pokud makate přes prestavku,tak se nedivte, ze mate vysoke normy. Mnoho podniku zvysuje normy podle vykonu. A kdyz si ho zlepsujete pres prestavku..vase hloupost.

  4. Podle mě jde hlavně o to, jestli splní to, co se očekává, pak ať si klidně 90% pracovní doby hraje Tetris.

  5. Bohužel všechny články o pracujících v ČR vždy pojednává pouze o úřednících. Je jasné, že moc práce nemají, když je jich čím dál víc a mají stále více automatizovaných programů, které většinu věcí udělají samy.
    Ještě nikdy jsem neviděl článek o tom, jak musí dělníci ve výrobě pracovat od nevidím do nevidím za minimální mzdu. Kolikrát stojí 12 hodin u pásu a mají problém si byť na pár minut odskočit na záchod.

    • Ja jsem normovac a muzu vam rict jedno, mnoho delniku si nezaslouzi jednat v rukavickach. Hned toho zneuziji. Taky si neuvedomuji, ze firma musi generovat zisk.
      A vsechny nejsou jen automobilka.

  6. Jestli ono to nebude tím, že moje pracovní doba je stejná nebo delší, než tech u kterých si musím své „osobní“ záležitosti vyřídit…
    A dělám rukama. V kanclu bych se po měsíci ukousal nudou.

  7. Jestli to nebude těmi závratnými mzdami. Pracuji do výše svého platu. Většinou je proflákaný čas zaviněn špatnou organizací práce.

Napsat komentář: Pavel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.