Závazek po splatnosti zapsaný v Registru fyzických osob SOLUS nebo jeho část uhradilo v roce 2016 takřka 295 tisíc osob. Jde o další z pozitivních výsledků, kterých sdružení SOLUS v uplynulém roce dosáhlo: podíl občanů s dluhem po splatnosti zapsaných v registru fyzických osob SOLUS klesl ke konci roku 2016 na 7,44 % (oproti 8,09 % ke konci roku 2015) a celková částka po splatnosti, kterou sdružení SOLUS v Registru fyzických osob eviduje, klesla z 52,7 miliardy Kč ke konci roku 2015 na 50,5 miliardy Kč ke konci roku 2016.

„Pouze s informací o platební morálce klienta z registru klientských informací se mohou členové SOLUS odpovědně rozhodnout, zda vstoupí do obchodního vztahu s klientem, který žádá o půjčku nebo službu s odloženou splatností,“ komentuje výsledky Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS. „Pokud by do registrů nahlíželi všichni poskytovatelé půjček s licencí dle nového zákona o spotřebitelském úvěru, můžeme například podstatně omezit počet klientů s vícečetnými exekucemi. Takoví klienti by zkrátka nemohli čerpat další půjčky ve chvíli, kdy se dostanou do potíží s úhradou svých závazků jinde, ale museli by svou situaci aktivně řešit,“ dodává.

Podle sdružení SOLUS významně pomáhá omezit negativní dopady předlužení nová legislativa. Registry klientských informací mají od konce roku 2015 jasnou oporu v zákoně o ochraně spotřebitele a nepotřebují k evidenci údajů o dlužníkovi jeho souhlas. Zároveň nový zákon o spotřebitelském úvěru jasně vyžaduje od finančních institucí důkladné prověření schopnost klienta splácet půjčku ještě před podpisem úvěrové smlouvy. Tuto povinnost splní poskytovatelé úvěrů právě ověřením platební morálky klienta v zavedeném registru klientských informací.

„Platná legislativa jasně dává poskytovatelům půjček povinnost dostatečně prověřit schopnost klienta půjčku splácet. Fakt, že úvěrová společnost nevyužije ke splnění této povinnosti dostupné a zavedené prostředky, včetně registrů klientských informací, může mít za následek i neplatnost úvěrové smlouvy,“ vysvětluje Jan Stopka.