
Na začátku března to byly už jen necelé 44 miliardy korun, jež chyběly k historickému maximu čtyř bilionů korun, které při dosavadním tempu úspor mohly české domácnosti držet ve svých rezervách. Nestalo se. Vklady na běžných účtech se snížily o 11 miliard, ve stavebním spoření o 2,5 miliardy a jedinou položkou, kde ČNB zaznamenala růst, byly spořicí účty.
První bilion korun na svých účtech zaznamenaly české domácnosti v roce 2004, dvou bilionů dosáhly v roce 2015 a tříbilionová hranice byla překročena v roce 2020. Zda v letošním roce padne další kóta, ukáží teprve příští měsíce.
Proti jejímu dobytí hovoří pokles reálných příjmů obyvatel, větší optimismus při utrácení, přesun úspor do hypoték a také pokles úrokových sazeb, které přestávají motivovat k úsporám. Navíc banky stále intenzivněji propagují jiné druhy investování než úročené bankovní vklady. Nejde ovšem o snahu obohatit klienty, ale spíš o cestu, jak navýšit vlastní zisky.
Dobrý den! To píše ekonomický web? Češi utrácejí a nespoří? Proč asi, co myslíte? Jen řečnická otázka. Někdo Vám to rád vysvětlí. Nemusí být nutně ekonom, tuším. Na druhou stranu, my v bance necháváme jen na trvalé platby. Víme, proč! Spoříme doma, OK? To by Vám mohl také někdo vysvětlit. Kdo chce vidět, vidí. Kdo chce slyšet, slyší. Atd. Brojlerů bez ducha, konzumentů všeho, je tady zjevně dost. To je ta statistika, že? Nemám slov. Vy máte k obědu kuře, já nic. Statisticky jsme měli každý půlku. Jiná statistika Vám ovšem řekně, že jsem nezaměstnaný a nemám peníze na to kuře. Jj, všechno se musí umět, i ta statistika. Děkuji. JG