To, zdali dnešní čísla naplnila očekávání, či nikoli, lze jen těžko říct. Předpovědi jednotlivých analytiků se totiž značně lišily, když odhady meziročního poklesu ekonomiky sahaly od osmi do 16 procent. V tomto ohledu lze tak považovat dnešní výsledek za příjemné překvapení. K těm optimistickým prognózám patřil i náš odhad, když jsme očekávali mezičtvrtletní pokles ekonomiky o šest procent.
Podle komentáře ČSÚ byl pokles ekonomiky zapříčiněn především slabou zahraniční poptávkou. Nižší byla podle očekávání i spotřeba domácností a investice. Lze přepokládat, že spotřeba vlády a vyšší tvorba zásob naopak pokles ekonomiky tlumily.
To v prvním případě souviselo s expanzivní fiskální politikou, kdy se vláda snažila alespoň zčásti kompenzovat ztráty způsobené zavedenými opatřeními, a v druhém případě pak s problémy s odbytem, když ty firmy, které neuzavřely své provozy, vyráběly alespoň takzvaně na sklad. S obdobnou strukturou vývoje HDP v druhém čtvrtletí počítala i naše prognóza.
Statistický úřad také uvedl, že k poklesu ekonomické aktivity došlo téměř ve všech odvětvích českého hospodářství. To, jak to se strukturou růstu ekonomiky skutečně bylo, nám ukáže až druhý a zároveň zpřesněný odhad HDP, který bude zveřejněn 1. září.
Neobvykle široký interval předpovědí souvisel s jedinečností situace týkající se pandemie koronaviru, která z historického úhlu pohledu nemá srovnání. Ještě nikdy se totiž nestalo, aby v jednu chvíli přestala téměř zcela fungovat velká část světové ekonomiky.
Na skutečnost, že preventivní opatření přijatá proti šíření koronaviru budou mít výrazné ekonomické dopady, ukázal již vývoj v prvním čtvrtletí. Ačkoliv se tato opatření týkala pouze posledních čtrnácti dní v březnu, vedla k poklesu ekonomické aktivity o dvě procenta. V druhém čtvrtletí se však omezení vztahovala na dobu téměř dvou měsíců a bylo tak zřejmé, že výraznější pokles ekonomiky náš ještě čeká.
V průběhu května a června však přicházely i optimistické zprávy ukazující na oproti očekávání rychlejší oživení ekonomiky. To se týkalo především květnových maloobchodních tržeb, které vykázaly ve srovnání s loňskem dokonce nárůst o dvě procenta.
Ač šlo z části o realizaci odložené spotřeby domácností z předchozího měsíce, byl i tak výsledek velmi dobrý. Přispěla k tomu i stále nízká míra nezaměstnanosti. Za předkrizovou úrovní produkce naproti tomu stále zaostává průmysl, především ten automobilový. I zde jsou však známky zlepšení. Jak ve spotřebitelském, tak i v podnikatelském segmentu se také výrazně zvýšila důvěra. Zlepšující se kondici ekonomiky potvrzuje rovněž vyšší výběr daně z přidané hodnoty.
Fakt, že ekonomika v první polovině roku poklesne, jsme tušili, to jak moc jsme však mohli pouze hádat, signály z ekonomiky byly totiž smíšené. Ještě větší nejistota je však spojena s druhou a pro další vývoj hospodářství důležitější částí letošního roku. V druhém pololetí se totiž ukáže, jestli ekonomika výrazně oživí, nebo zdali bude i nadále vykazovat známky slabosti.
Prozatím to vypadá, že k oživení našlápnuto má. A co je stejně tak důležité, podobné signály nyní přicházejí také z ostatních ekonomik. Otevřená česká ekonomika se totiž bez zahraniční poptávky neobejde. Nepřekvapivým rizikem tohoto oživení je nicméně obnovené šíření koronaviru. Druhá vlna epidemie však nepřichází z čista jasna a lze se tak na ní připravit. Zkušenost z první vlny bude v tomto ohledu nápomocná, opětovné uzavření by však již velká část ekonomiky nemusela přežít.
Pro celý letošní rok očekáváme pokles ekonomiky o pět procent. Ta se již nyní nachází ve vzestupné fázi a doufejme, že jí to vydrží i ve zbytku roku. Z hlediska jednotlivých složek potáhnou hospodářství směrem dolů zejména investice, především ty firemní. Pokles však zaznamená i spotřeba domácností a výrazně horší bude ve srovnání s loňským rokem také výsledek zahraničního obchodu. V příštím roce by pak podle nás mělo české hospodářství opět vzrůst, a to o šest procent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
