K mezičtvrtletnímu růstu podle komentáře Českého statistického úřadu (ČSÚ), struktura bude zveřejněna až na konci května, přispěla hlavně domácí poptávka, a to prostřednictvím zvyšující se spotřeby domácností i investic. Slabá zahraničí poptávka naopak růst tuzemské ekonomiky brzdila.
Část růstu tuzemské ekonomiky souvisí i s relativně nízkou výchozí pozicí, když český HDP v letošním prvním čtvrtletí na základně předběžného odhadu zaostával o 0,5 procenta za svou předpandemickou úrovní.
Té by podle naší prognózy měla ekonomika dosáhnout již v tomto čtvrtletí. Předběžný odhad ČSÚ celkově potvrzuje vyznění prognózy z našich posledních Ekonomických výhledů, kde očekáváme růst tuzemské ekonomiky za celý letošní rok ve výši 1,4 procenta.
Ekonomický výkon v letošním prvním čtvrtletí vzrostl i v Německu a eurozóně. Zatímco eurozóna překvapila lehce vyšší dynamikou (+0,3 q/q vs. konsenzus +0,1 % q/q), německá ekonomika dále pokračuje v útlumu.
Z mezičtvrtletního pohledu byl sice vykázaný růst o 0,2 procenta mezikvartálně o 0,1 procentního bodu nad mediánem odhadů, revize předchozích údajů však způsobily, že meziroční dynamika (NSA) ve výši -0,9 procenta byla naopak o 0,1 procentního bodu pod tržním očekáváním.
Přestože se předstihové indikátory v Německu v posledních měsících již začaly zlepšovat, oživení tamní ekonomiky bude podle nás velmi pozvolné. V celoročním vyjádření by letos měla německá ekonomika zhruba stagnovat.
Inflace v eurozóně v dubnu podle očekávání setrvala na 2,4 procenta meziročně. Lehce vyšším údajem překvapila jádrová inflace, která se z březnových 2,9 snížila na 2,7 procenta meziročně, přičemž medián tržních odhadů předpokládal ještě o 0,1 procentního bodu nižší údaj.
V rámci jádrové složky je z pohledu Evropské centrální banky (ECB) dobrou zprávou, že dynamika cen služeb poklesla na 3,7 procenta, poté co se několik měsíců držela na čtyřech procentech meziročně.
Na podzim by se celková inflace v eurozóně mohla podle našeho odhadu s přispěním vysoké srovnávací základny a pokračujícího poklesu cen na velkoobchodních trzích s energiemi dostat pod dvě procenta meziročně. Jádrová inflace však pravděpodobně do konce roku zůstane nad 2,5 procenta meziročně, což by mělo souviset hlavně se stále svižným růstem jednotkových mzdových nákladů.
Svižný růst nákladů práce v USA podpořil americký dolar. Přestože po zveřejnění vyšší než očekávané jádrové inflace v eurozóně dolar k euru nejprve oslaboval, vše se obrátilo po statistikách nákladů práce ve Spojených státech za první kvartál, které růstem o 1,2 procenta mezičtvrtletně překonaly tržní konsenzus o 0,2 procentního bodu.
Jde o další potvrzení odolnosti amerického trhu práce, a tím i setrvačnosti tamních inflačních tlaků. Celkově dolar k euru odpoledne posílil o 0,1 procenta na 1,071 USD/EUR. Jak s posledními proinflačními daty hodlá do budoucna naložit americká centrální banka, Fed, se (možná) dozvíme již dnes.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
