V mezičtvrtletním srovnání tempo růstu české ekonomiky sice zpomalilo z 0,7 na 0,5 procenta, ale meziročně tuzemské hospodářství naopak zrychlilo svůj růst na dvě procenta. Komentáře tuzemských analytiků a ekonomů poskytnuté Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) se shodují v tom, že růst táhne domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, která oživila především odvětví služeb.
„Obrázek české ekonomiky se nemění. Růst je tažen výhradně spotřebou domácností a odvětvím služeb, zatímco průmysl se s vysokými cenami energií stále nedokáže vyrovnat. Tato strukturální slabost se může prohloubit, pokud se naplno projeví dopady cel, které zavedla nová americká administrativa,“ sdělil redakci Václav Franče, analytik Investiční společnosti Uniqa.
Dopady obchodních válek mohou být podle jeho názoru výrazné. Pokud by cla mezi USA a EU dále eskalovala, důsledky by mohly snížit růst české ekonomiky až o 0,5 procentního bodu. Přesto analytici Uniqa recesi neočekávají, protože domácí poptávka zůstává silná a podporuje klíčové odvětví služeb.
Podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, se apetit spotřebitelů se zvyšuje. „Právě proto předpokládáme, že růst české ekonomiky bude letos navzdory celním přestřelkám vyšší než v roce 2024. Podle ČSÚ se na mezikvartálním růstu také mírně podílely výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a také zahraniční poptávka,“ informoval faei.cz.
Meziroční růst byl, jak Kron vysvětlil, výhradně dán rostoucí domácí poptávkou a – stejně jako v mezičtvrtletním srovnání –, primárně kvůli vyšším útratám domácností. „Tento trend byl zřejmý v celém minulém roce a měl by pokračovat také letos,“ konstatoval analytik Raiffeisenbank.
„Přestože nezaměstnanost na začátku letošního roku rostla a dosahuje vyšších úrovních než loni, stále se nachází pod odhadovanou přirozenou mírou. Zároveň se postupně obnovuje koupěschopnost domácností, která utrpěla v letech vysoké inflace. Pokračující růst reálných mezd by tak měl domácnosti povzbudit k vyšším výdajům a tím povzbudit českou ekonomiku,“ vysvětlil Martin Kron.
V případě tvorby hrubého kapitálu je podle něj otázkou, zda pozitivní dopad měly investice či změna stavu zásob: „My se domníváme, že to byla spíše změna stavu zásob, kdy se firmy pravděpodobně snažily ve vyšší míře předzásobit materiály, surovinami i hotovými výrobky a vyhnout se tak případným vyšším nákladům (ve spojitosti s celní válkou mezi USA a EU, pozn. red.).“
Pokud jde o saldo zahraničního obchodu a obrat k lepšímu, pravděpodobně letos nenastane, domnívá se Kron z RB. „Pro nás klíčová německá ekonomika bude letos bojovat, aby nepoklesla třetí rok v řadě, přičemž situaci může zhoršit vypuknuvší celní válka a její případné vyostření, pokud se USA nedohodnou s dalšími státy,“ dodal analytik.
Slabá zahraniční poptávka se podle odborníků podepisuje na poklesu hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, což se týká zejména proexportně orientovaného průmyslu. Jak upozornil Václav Franče z Uniqa, „postkrizové ceny energií nadále zatěžují průmyslovou výrobu a potvrzují trend postupné deindustrializace české ekonomiky“.
Podle analytika společnosti PwC Dominika Kohuta mohou v dalších čtvrtletích roku pozitivně působit na ekonomický růst nižší úrokové sazby, pokud se bankovní rada České národní banky už za týden rozhodne pokračovat ve snižování svých sazeb na 3,5 procenta.
„Nadále ale budou převládat obrovské nejistoty spojené s hrozbou akcelerace celní války EU s USA, které by mohly tlačit tempo růstu ČR i celé Evropy směrem dolů. Pokud by byla ze strany USA znovuzavedena plošná 20% dovozní cla na Evropu, mohlo by ministerstvem financí odhadované dvouprocentní tempo růstu české ekonomiky klesnout i o několik desetin procenta,“ varoval.
To potvrdil také Václav Franče, analytik Investiční společnosti Uniqa: „Bez negativních vlivů z globálního obchodu by český hrubý domácí produkt (HDP) mohl růst i o více než dvě procenta.“ Jeho odhad růstu české ekonomiky pro letošek tak činí 1,6 procenta, což je v souladu s aktuální prognózou Mezinárodního měnového fondu.
