Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vlivem koronaviru výrazně poklesla

Názor
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu poklesla ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,6 %, když ještě na konci loňského roku rostla o 0,5 %. V meziročním vyjádření se ekonomická aktivita snížila o 2,2 %, po předchozím nárůstu o dvě procenta.
Významnější důsledky koronaviru na spotřebu domácností lze tak očekávat v druhém čtvrtletí. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Hlavním důvodem tohoto poklesu byla bezesporu restriktivní vládní opatření zavedená v průběhu března, jejichž cílem bylo bránit šíření koronavirové infekce. Oproti našemu odhadu, který počítal s mezičtvrtletním poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 7,6 %, byly tak skutečné dopady koronaviru na českou ekonomiku pravděpodobně méně závažné. Trh se ve svých odhadech naopak moc nemýlil.

Jde však o předběžný odhad, jež je pravděpodobně zatížen velkou mírou datové nejistoty. Březnová paralýza české ekonomiky totiž vedla k uzavření velké části provozoven ve službách a maloobchodu, a k přerušení výroby v části zpracovatelského průmyslu. Je tak otázkou, zdali se statistickému úřadu podařilo plně podchytit toto období. Může se tak stát, že ČSÚ některá data obdrží až zpětně a můžeme se tak dočkat výraznějšího zpřesnění při zveřejnění druhého odhadu vývoje HDP.

Podle našeho názoru by tak skutečný pokles české ekonomiky mohl být v prvním čtvrtletí ještě výraznější, než ukazují čerstvě publikovaná data. Zajímavý je totiž komentář ČSÚ, kde se uvádí, že pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. O dalších drobných službách, které byly zjevně zasaženy také, zde však zmínka není. Právě zde existuje největší datová nejistota.

PSALI JSME:
Ekonomika zažila největší negativní ekonomický šok od vzniku ČR

Struktura růstu HDP není prozatím známa. Statistický úřad však uvádí, že negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky a nižší tvorbou kapitálu. Pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí. To zapadá do kontextu paralyzované globální ekonomiky s omezeným mezinárodním obchodem a vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje.

Spotřebu domácností ČSÚ nezmiňuje, dopady na ní však byly v prvním čtvrtletí pravděpodobně tlumeny předzásobením domácností. Významnější důsledky koronaviru na spotřebu domácností lze tak očekávat v druhém čtvrtletí.

V české ekonomice však již dochází k významnému rozvolňování vládních opatření a lze tak očekávat její postupné oživení v druhé polovině letošního roku. Rychlost tohoto oživení však bude záviset také na tom, jak rychle se obnoví poptávka ze zahraničí. Ta je totiž pro vývozně zaměřenou českou ekonomiku klíčová. V návaznosti na to naše aktuální prognóza očekává meziroční pokles české ekonomiky v letošním roce o 6,5 % a obnovení jejího růstu na 9,7 % v roce příštím.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česká ekonomika ve svěrací kazajce

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Do tuzemské ekonomiky se vrací dobrá nálada

Do české ekonomiky se pomalu vrací optimistická nálada. Svědčí o tom dubnový vývoj Indikátoru důvěry v českou ekonomiku, který sestavuje Český statistický úřad. Meziměsíčně se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97, …

Nálada v české ekonomice na vzestupu

Nálada v tuzemské ekonomice se podle statistických údajů v dubnu opět zlepšila. Celkový indikátor důvěry v ekonomiku se v dubnu vyšplhal na 97 bodů, nejvyšší hodnotu za poslední rok. Spotřebitelská důvěra …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O kolik zdražil řízek, guláš nebo smažák. Velké srovnání cen

Analýza
Restauracemi se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená zvýšením DPH. Navzdory klesající inflaci jsou březnové ceny v průměru o osm procent vyšší než před rokem. O kolik ale za posledních pět let zdražila běžná jídla, jako je svíčková, řízek nebo guláš? Společnost Dotykačka poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) detailní údaje o růstu cen vybraných pokrmů.