Těžko si představit, že by se práce na makroekonomických výhledech mohla v dnešní době vyhnout tématu energetické krize. Nepřekvapí tedy, že jsme jako hlavní motto našich Ekonomických výhledů zvolili Česká ekonomika ztrácí energii.

Odkazujeme tím na fakt vysoké energetické náročnosti tuzemské produkce (ta je mimochodem třetí nejvyšší ze všech 27 zemí EU, pozn. aut.) a nejistotu, zda vůbec bude energií dostatek a za jakou budou cenu. Zároveň české hospodářství projde na přelomu roku mělkou recesí, nižší růstovou dynamiku vidíme i pro následující čtvrtletí.

PSALI JSME:
Nový strašák českých domácností: Obavu z drahoty střídá strach z propouštění a nezaměstnanosti

I když se tedy tuzemská ekonomika dostane v závěru letošního roku do recese, vykáže za celý letošní rok reálný růst o 2,7 procenta. Důvodem je robustní růst zejména v první polovině roku a ani třetí čtvrtletí zřejmě nebylo ve znamení poklesu. Oproti červencové prognóze, která počítala s letošním celoročním růstem o 2,5 procenta, jsme tak očekávaný vzestup mírně vylepšili.

Recese nás ale opravdu nemine, i když proti našim červencovým předpokladům bude zhruba poloviční a přijde o čtvrtletí později. To se ovšem podepíše na výkonnosti české ekonomiky v roce 2023. Pro příští rok jsme tudíž očekávaný reálný růst srazili na pouhých 0,5 procenta z původních 1,7 procenta.

Přes mělčí recesi bude následné oživení pomalejší, než s jakým jsme počítali před třemi měsíci. Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve třetím čtvrtletí příštího roku, tedy o čtvrtletí později.

PSALI JSME:
Výhled na 4. čtvrtletí (5.): Evropská energetická krize. Bude ještě hůř, ale jednou bude líp

Pokud jde o inflaci, její vrchol bude nižší, rychlý růst spotřebitelských cen ale bude odeznívat pomaleji. Díky příznivějšímu cenovému vývoji v posledních třech měsících a schváleným vládním opatřením, které sníží inflaci pro zbytek roku, jsme letošní očekávanou celoroční inflaci snížili na 15,1 procenta z původně odhadovaných 16,8 procenta.

Pro příští rok jsme ale prognózu zvýšili z 11,2 procenta na 12 procent. Rychlý návrat inflace k inflačnímu cíli tedy nečekejme. ČNB už sazby nezvýší a desinflační proces neurychlí. Ke dvouprocentnímu cíli se tak meziroční inflace dostane až na přelomu let 2024 a 2025.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Česká inflace je pátá nejvyšší v EU