Česká republika je evropským hračkářstvím. Vyvezeme hračky za 2 miliardy EUR, víc než Německo (analýza UniCredit Bank)

Česká republika si na evropském trhu vydobyla pozici hračkářské supervelmoci. Vyvážíme především plastové stavebnice, ale i panenky, miniaturní modely nebo různé hračkářské sady. Sousední Slovensko obsadilo ve vývozu 12. příčku, označení „Made in Slovakia“ najdete především na elektrických vláčcích. Vyplývá to z předvánoční analýzy UniCredit Bank připravené z evropských statistik výdajů domácností a vývozu.

Vánoce se nezadržitelně blíží. Jejich kouzlo, především v rodinách s dětmi, pomáhají dotvářet také hračky. Ty přitom nejsou pouze dárkem, který dokáže vyčarovat úsměv na nejedné dětské tváři, ale i výrobním a vývozním artiklem. Největším vývozcem hraček v EU je v současnosti jednoznačně Česká republika, která s jejich vývozem v hodnotě přes 2 miliardy EUR ročně předstihla i Německo. Mezi evropskými vývozci hraček se však úplně neztratí ani Slovensko, které je s vývozem v hodnotě více než 170 milionů EUR ročně dvanáctým největším vývozcem hraček v EU.

Česká republika je díky plastovým stavebnicím hračkářskou supervelmocí

Hračky jsou jedním z nejoblíbenějších vánočních dárků v českých domácnostech, především v rodinách s menšími dětmi. Čeští výrobci však nedodávají jen pod domácí vánoční stromečky, díky vývozu stavebnic, panenek či miniaturních modelů jsme evropskou hračkářskou velmocí,“ říká Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Za tuto svou pozici vděčí Češi zejména postupnému přesunu výroby stavebnic Lego do Čech. Právě stavebnice z plastu totiž tvoří více než dvě třetiny českých vývozů hraček. Není to však pouze o efektu Lego. „I po očištění od tohoto efektu by Česká republika stále patřila mezi významné evropské exportéry hraček. Pokud by její vývozy plastových stavebnic v přepočtu na obyvatele dosahovaly „pouze“ úrovně průměru EU, stále by si těsně udržela pozici druhého největšího evropského exportéra hraček v přepočtu na obyvatele, to činí 68 EUR na obyvatele,“ komentuje Ľubomír Koršňák, analytik UniCredit Bank.

Silnou pozici mají čeští „hračkáři“ také ve vývozech hraček tvořících sady a sbírky, panenek nebo miniaturních modelů. Společnost Lego táhne vzhůru vývozy hraček také v Maďarsku, kde má postavený svůj jediný závod na výrobu stavebnic Duplo.

Elektrické vláčky „Made in Slovakia“

Především fanoušci elektrických vláčků a stavebnic najdou po celé Evropě v hračkářstvích svou oblíbenou hračku se známkou Made in Slovakia,“ říká Petr Plocek. Podobně jako ve většině zemí EU mají sice největší zastoupení na vývozu hraček ze Slovenska plastové stavebnice (17 %), nejsilnější pozici na parciálním trhu má však Slovensko
u elektrických vláčků. Ty tvoří 16 % slovenských vývozů hraček. Slovensko je jejich čtvrtým největším evropským exportérem (po Německu, Maďarsku a Česku). V přepočtu na obyvatele vyváží Slovensko dokonce nejvíce elektrických vláčků ze všech zemí EU (5, 2 EUR na obyvatele před druhým Maďarskem s 4, 4 EUR na obyvatele).

Relativně silnou pozici má Slovensko také na evropském vývozu hraček a modelů s motorem jiných než vláčky. Je druhým největším exportérem v přepočtu na obyvatele. Třetím největším exportérem dřevěných skládaček v přepočtu na obyvatele a čtvrtým největším exportérem plastových stavebnic v přepočtu na obyvatele.

Nejrychleji rostoucí vývozy hraček v Evropě

Česká republika je spolu se Slovenskem v období po rozšíření EU v roce 2004 nejrychleji rostoucím vývozcem hraček v Evropě. Hodnota exportů hraček se v obou zemích v porovnání s rokem 2005 zvýšila více než 10násobně. Pozici evropského lídra si Česká republika vydobyla v roce 2012, kdy na trůně vystřídala Německo. Kromě Slovenska a České republiky zaznamenalo v uvedeném období výrazný nárůst exportů také Estonsko, Řecko a Polsko,“ dodává Koršňák. Sílící a globalizující se trh s hračkami v Evropě potvrzuje také skutečnost, že všechny země EU vyvážejí v současnosti více hraček než v roce 2005, nejmenší přírůstek, méně než 5 %, přitom vykázala Itálie. V průměru se vývozy hraček oproti roku 2005 v zemích EU zvýšily o 150 %.

Jen o něco více než poloviční přírůstek přitom ve stejném období zaznamenaly dovozy hraček do zemí EU (85 %). Deficitní bilance se tak sice zmírnila, země EU však nadále zůstávají čistými dovozci hraček. Téměř polovina dovozů hraček v zemích EU pochází z mimoevropských zemí, zbytek tvoří vzájemné dovozy. Podíl dovozů ze zemí mimo EU přitom v posledních letech pozvolna klesá, naopak vzájemný obchod s hračkami uvnitř EU mezi jejími členskými zeměmi se zintenzivňuje, a to i navzdory tomu, že až 40 % hraček dovezených do zemí EU má stále původ v Číně.

Podíl Číny na dovozu hraček do Česka a na Slovensko klesá

V porovnání s rokem 2005 se zastoupení Číny snížilo o téměř 10 procentních bodů. Zastoupení Číny na dovozech hraček na Slovensko a do Česka je v rámci Evropy vysoce podprůměrné. Ve skutečnosti je však na obou trzích pravděpodobně přece jen o něco více čínských hraček, než by naznačovala čísla zahraničního obchodu. Část čínských hraček se totiž na místní trhy může dostávat v podobě reexportů z ostatních států EU.

Překvapivě spořivé Německo

Pouze čtyři země EU vyvážejí více hraček, než jich dovážejí. Po boku tří středoevropských zemí (ČR, Slovenska a Maďarska) je to ještě Malta. Vyšší výdaje na hračky přitom stále vykazují zejména domácnosti v bohatších západoevropských zemích, a to i po očištění od rozdílné cenové hladiny.

Výjimku zde tvoří pouze Portugalsko, které vykazuje absolutně nejnižší výdaje na hračky ze všech zemí EU, pouze na úrovni 9 % průměru EU,“ vysvětluje Koršňák. V absolutním vyjádření vydávají za hračky, hry a hobby nejvíce domácnosti v Dánsku a v zemích na Britských ostrovech – v Irsku a ve Velké Británii. Překvapivě spořivé jsou v této oblasti německé a italské domácnosti, kde absolutní výdaje za hračky zaostávají u průměrné domácnosti za průměrem EU přibližně o 5-10 %.

Výdaje za hračky výrazněji zaostávají za průměrem EU ve většině zemí střední a východní Evropy. Nejméně vydávají za hračky domácnosti v Chorvatsku, Bulharsku a Rumunsku (15–25 % průměru EU). Slovenské domácnosti dávají za hračky v absolutním vyjádření po očištění od rozličných cen pouze 29 % průměru EU. České domácnosti jsou v tomto směru přece jen o něco štědřejší a spolu s Estonskem jsou lídry regionu střední a východní Evropy, stále však vydávají za hračky o 11 % méně než průměr EU.

„Také u výdajů za vánoční dárky mohou naši klienti výrazně ušetřit. S věrnostním programem U-šetřete mohou klienti s U kontem či U kontem BUSINESS získat slevy ve svých oblíbených obchodech a nakupovat tak výhodně nejen o Vánocích, ale po celý rok. A to bez slevových kupónů či kartiček,“ dodává Plocek. Aktuální nabídky v okolí najdou klienti UniCredit Bank přímo v mobilní aplikaci nebo na webových stránkách https://www.u-setrete.cz. O slevu nemusí u obchodníka žádat, stačí jednoduše zaplatit platební kartou od UniCredit Bank a daná částka bude automaticky připsána zpět na jejich účet.

     

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.