Česká republika je příjmově rovnostářskou zemí

Názor
Podle analýzy dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) došlo od roku 1985 k výraznému růstu nerovnosti v příjmech v ekonomicky rozvinutých státech světa. Zajímavé je, že se tak stalo i v zemích, které se pyšní rozsáhlým sociálním systémem jako je Norsko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nerovnost v příjmech mírně narostla i v České republice. V porovnání s ostatními státy však patří k extrémně nízkým (více graf 1 a 2, pozn. aut).
Systém v naší zemi v zásadě neřeší majetkovou nerovnost, která má výrazný vliv na kvalitu života. Naopak se zaměřuje na příjmy, kde nerovnost výrazně vyhlazuje. Foto: FAEI.cz

Ukazuje se, že systém daní a odvodů v České republice se soustředí především na příjmy, které v porovnání se zahraničními zeměmi výrazně zatěžuje. Naopak majetek je daněmi a odvody jen minimálně zatížen.

To v mnohých případech vede k paradoxním situacím. Například lidé, kteří vlastní nemovitosti a mají nízké příjmy, mohou dosahovat výrazně vyšší životní úroveň než lidé, kteří žádné nemovitosti nevlastní, přestože mají podstatně vyšší příjmy.

Systém v naší zemi v zásadě neřeší majetkovou nerovnost, která má výrazný vliv na kvalitu života. Naopak se zaměřuje na příjmy, kde nerovnost výrazně vyhlazuje. To může vést ke snížení prostupnosti ve společnosti. Chudým lidem, kteří mají málo majetku a snaží se to změnit tvrdou prací, jsou házeny klacky pod nohy příliš vysokým zdaněním příjmů. V konečném důsledku tak obtížně mohou shromáždit dostatek peněz na pořízení majetku. Naopak bohatí lidé, kteří mají hodně majetku, se příliš nemusí snažit. I s nízkými příjmy z práce si svůj majetek mohou hravě udržet.

Česká republika se oproti ostatním rozvinutým státům vymyká i v dalším ohledu. O nadstandardně velké části naší společnosti můžeme říct, že z hlediska příjmů patří do střední třídy. Podobné je to i v dalších zemích Visegrádské skupiny. V tomto ohledu se výrazně lišíme od průměru ostatních zemí. Naopak Čína, Rusko a Spojené státy zaujímají opačný protipól. Přestože je zřejmé, že Rusové i Číňané mají výrazně nižší příjmovou úroveň než Američané, v procentuálním vyjádření je rozložení příjmů ve všech těchto zemích podobné a vytváří malou střední třídu (více graf 3, pozn. aut.).

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Deset procent nejbohatších lidí vlastní 82 procent světového bohatství

Zavřít reklamu ×
  1. Ty majetky se někde vzaly, jsou vytvořeny prací, předky někde i restitucemi a taky podvody to je fakt. Na druhou stranu spousta lidí všechno prožrala, prochlastala, prokouřila a prohrála v hazardu, takže majetek nemá a brečí. Někteří i dnes chtějí „žít si nad poměry“ , půjčují si nesplácí a padají do exekuce. Na druhou stranu s tím oddlužením – a nespokojenými věřiteli – dobře jim tak věřitelům , neměli jim půjčovat.

Napsat komentář: Sam - Moravský kreativní komentátor Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.