České domácnosti v době pandemie platí za elektřinu nejvíce v celé Evropě

Názor
Obyvatelé České republiky platí v době pandemie suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě. Vyplývá to z nových mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu. České domácnosti, které spotřebovávají 1000 až 2500 kilowatthodin elektřiny ročně, platily loni průměrně 4,66 koruny za kilowatthodinu.
Obyvatelé České republiky platí v době pandemie suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Po přepočtu dle parity kupní síly měny, který umožňuje mezinárodní srovnání, jde o suverénně nejvyšší cenu v celé Evropě. Jedná se o skoro pětinu vyšší cenu, než jaké čelí po přepočtu dle parity kupní síly měny domácnosti v zemi s druhou nejvyšší cenou elektřiny v EU.

Často se například uvádí, že v Německu je elektřina příliš drahá. Jenže po přepočtu dle parity kupní síly měny stála loni kilowatthodina v Německu tamní domácnosti o 37 procent méně, než ty v ČR. Navíc se nůžky mezi cenou elektřiny v Česku a v Německu od roku 2014 opět spíše postupně rozevírají, než aby se přivíraly.

Probíhající éra přechodu na obnovitelné zdroje, například větrné a solární, tak Němcům elektřinu v porovnání s Čechy nezdražuje, jak se často tvrdí, naopak ji zlevňuje. Elektřina v ČR vyšla domácnosti dráž, než ty německé dokonce i bez přepočtu dle parity kupní síly měny. V Česku loni bez tohoto přepočtu stála kilowatthodina dle Eurostatu v uvedeném pásmu roční spotřeby průměrně 0,18 eura. V Německu to bylo 0,17 eura.

PSALI JSME:
Češi při výběru dodavatele energií slyší na slevy. A energetičtí šmejdi se snaží

Po přepočtu dle parity kupní síly se však cenový „náskok“ ČR dramaticky zvyšuje na uvedených 37 procent cenového rozdílu. Přepočet dle parity kupní síly měny přitom poskytuje objektivnější srovnání než prostý přepočet dle směnného kursu, neboť zahrnuje použití přepočtových koeficientů, které odstraňují působení nejen různých směnných kursů, ale i rozdílných cenových hladin.

Uvedené pásmo spotřeby od 1000 do 2500 kilowatthodin elektřiny ročně je nejadekvátnější, neboť zahrnuje domácnosti s běžnou spotřebu elektřiny. Běžná tuzemská domácnost spotřebuje 1100 kilowathodin na osobu ročně na osvětlení a elektrospotřebiče, 200 kilowatthodin na vaření, 1000 kilowatthodin na ohřev vody a 110 na vytápění. Ne všechny domácnosti ale elektřinu používají ke všem uvedeným účelům.

I když cena elektřiny pro domácnosti v ČR aktuálně meziročně zlevňuje, její zlevnění, k němuž dochází kvůli pandemii mezinárodně, není tak výrazné jako v jiných evropských zemích.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Růst ceny elektřiny je v České republice čtvrtý nejvyšší v rámci Evropské unie

Zavřít reklamu ×
  1. Proč není podporováno topení elektřinou, ale auta,která potřebuji drahé baterie ano? Přitom topení na uhlí znečišťují ovzduší daleko více,než auta!

  2. proč o tom píšete když nikdo nic neudělá kmotrum čezu! vláda to podporuje a lidé drží hubu.

  3. Tak a ještě chce někdo stavět jaderku za šílené peníze daňových poplatníků? Možná tak před 40 lety, ale dnes nesmysl, asi jako kanál Labe-Odra-Dunaj.

  4. Problém je podpora solárních baronů,kteří od občanů vytáhnou 1 bilion korun.Tyto peníze zaplatí všichni kdo odebírají elektřinu což je skoro každý.Jen bezdomovci jsou z obliga.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.