Nepůjčil bych si, odpovědělo 64 % respondentů ankety na otázku, jak by řešili náhlý výpadek příjmů. Na banku by se obrátilo 27 % a na nebankovní instituci 9 % dotazovaných.
Tyto údaje potvrzují výsledky červnového výzkumu, který si u společnosti Click4Survey zadal Finanční a ekonomický institut (FAEI). Ukázalo se v něm mj. to, že přes osmdesát procent českých domácností by při náhlém finančním výpadku mohlo žít z rezerv nejméně čtvrt roku.
Alespoň měsíc by z vytvořených rezerv dokázalo vést domácnost při náhlém výpadku všech příjmů 18 % dotázaných, 38 % domácností by si poradilo nejdéle čtvrt roku, 23 % půl roku a pětina nejdéle rok.
Překvapením není ani projev důvěry vůči bankám, alespoň ve srovnání s nebankovními institucemi. Může to souviset s připravovaným zákonem o spotřebitelských úvěrech, který výrazně zpřísní dohled nad nebankovním finančním trhem, což by mělo vést k tomu, že se současný počet zhruba 50 000 nebankovních poskytovatelů úvěrů sníží na očekávanou tisícovku, která bude moci nadále půjčovat peníze pouze s licencí vydanou Českou národní bankou.
Na regulaci a přísnější dohled reaguje nefinanční trh novinkou v podobě tzv. P2P půjček, což je sjednávání půjček prostřednictvím elektronických platforem. Pro dlužníky zapsané v rejstříku je to často jediná šance, jak se dostat k penězům, které jim banky už odmítají půjčit. A pro věřitele zase možnost, jak volnou hotovost zhodnotit úrokem převyšujícím bankovní sazby.
Tento typ půjček zatím připravovaná legislativa nepostihuje, počet účastníků elektronických aukcí výrazně roste a podle odhadů se pohybuje v řádu desítek tisíc osob. O slibném potenciálu nového trhu napovídá mnohé i to, že za jednou z elektronických platforem stojí podle mnohých náznaků také investiční skupina Petra Kellnera.
