České exportní firmy vloni ovlivnila devalvace zahraničních měn

Výše celkového českého exportu v loňském roce opět vzrostla, a to o 3,6 procenta na 4,399 bilionu korun. Uvádějí to poslední zpřesněná data Českého statistického úřadu. Zatímco největší nárůst z hlediska hlavních trhů pro zahraniční obchod zaznamenaly české firmy v Německu, Nizozemsku či Španělsku, největší pokles pak šlo registrovat v Turecku, a to téměř 5,5 miliardy korun.
Devalvací zahraniční měny se v dané zemi zdražují výrobky z jiných trhů, zároveň tento jev významně ovlivňuje inflaci a snižuje kupní sílu obyvatelstva. To dále přispívá ke klesající poptávce po zahraničním zboží. Foto: Pixabay

Z velké části to přitom bylo dané devalvací tamní měny. „Vývoj turecké liry v roce 2018 v jednu chvíli připomínal vývoj některé z kryptoměn vzhledem k její silné devalvaci,“ uvedl analytik společnosti Bossa Štěpán Hájek. Podle předsedy představenstva Asociace exportérů Otto Daňka byla důvodem poklesu vývozu do této země i tamní politická situace.

Z hlediska procentuální změny se přitom v loňském roce devalvace měny nejvýrazněji projevila v Argentině. Český export tam klesl o více než čtvrtinu z 2,16 miliardy korun v roce 2017 na loňských 1,6 miliardy korun. Podle analytiků to však lze do velké míry přisuzovat také ekonomické krizi v zemi. Devalvaci měny čelila i sousední Brazílie, český vývoz do této země meziročně klesl o více než 12 procent.

Podle Miroslava Somola z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se výrazné změny ve znehodnocení měny v krátkém časovém období do určité míry promítají do zvýšení obchodního rizika. „Ve střednědobém či dlouhodobém časovém horizontu se mohou odrazit též v poklesu dovozu do dané země. Uvědomujeme si dílčí nepříznivý vliv znehodnocování místních měn zemí, kam směřují české vývozy. Nicméně až na vzácné výjimky nevidíme v působení tohoto faktoru zásadní problém, respektive důvod tohoto poklesu,“ doplnil.

PSALI JSME:
Český export do Německa, Británie i Číny se propadá

Různé vlivy na export

Devalvací zahraniční měny se v dané zemi zdražují výrobky z jiných trhů, zároveň tento jev významně ovlivňuje inflaci a snižuje kupní sílu obyvatelstva. To dále přispívá ke klesající poptávce po zahraničním zboží. Nejčastějším důvodem devalvace bývá zpravidla špatná kondice tamní ekonomiky či politická nestabilita.

„Některé země dokonce devalvují svou měnu záměrně, jako tomu bylo například v době intervencí v tuzemské ekonomice. Důvodů může být hned několik od přilákání zahraničních investorů, nastartování exportů až po snížení obchodního deficitu země,“ řekl Hájek.

Podle Daňka však oslabení zahraniční měny ještě nemusí znamenat nutný pokles českého exportu. „K největšímu oslabení měny došlo z hlediska klíčových trhů pro český vývoz v Turecku, Rusku, Brazílii, Jižní Africe a Austrálii. Pokles exportu však šlo zaznamenat pouze v Turecku a Austrálii. Ne vždy, když tamní měna oslabí, dojde ke snížení našeho exportu. Bývá to však obvyklé, výjimky tvoří pouze případy, kdy daná země se bez konkrétního zboží neobejde a musí ho nakoupit za každou cenu,“ doplnil.

PSALI JSME:
Česko může kvůli zpomalení světové ekonomiky krvácet více, než jiné státy

Reakce českých firem

Některé státy lze přitom z hlediska možného znehodnocení měny označit za dlouhodobě rizikovější. Otto Daněk v tomto směru zmínil Venezuelu, Turecko, Jihoafrickou republiku a s přihlédnutím k neukončenému válečnému konfliktu i Rusko.

V otázce toho, jak by měly tuzemské firmy na výrazné znehodnocení cizí měny reagovat, se však názory různí. „Pokud je devalvace měny příliš velká, jako tomu bylo nedávno například ve Venezuele, nejjednodušším řešením je pro firmy se z takového trhu stáhnout,“ uvedl Hájek.

Podle Daňka by ukončení působení na daném trhu mělo být až nejzazší variantou. „Vždy se hledá způsob, jak daný obchod udržet. Statistiky říkají, že dobývání ztracených trhů může být až desetkrát dražší než jejich prvotní objevení. Cest k řešení může být více. Od slevy na zboží, změny platebních podmínek, až po vyjednání slevy u našich dodavatelů, která se promítne do ceny našich výrobků,“ uzavřel.

PSALI JSME:
Český zahraniční obchod je na tom stále hůř

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Experimenty, mozky a červi

Jaká opatření snižují globální chudobu? Nobelovu cenu za ekonomii (pro puristy: Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela) získali letos Abhijit Banerjee (MIT), Esther Duflová …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru