Pod vlivem rostoucího úroku na vládním dluhu stupňuje zejména ministryně financí Alena Schillerová svůj tlak na Českou národní banku (ČNB), aby ta ve zpřísňování své měnové politiky postupovala pomaleji. ČNB jí ale dává zřetelně najevo, že nevyhoví.
Právě vyhlížený růst úrokových sazeb centrální banky je jedním z faktorů, který stojí za růstem úroku na vládních dluhopisech, a tedy za zdražováním obsluhy vládního dluhu. Pokud bude muset vláda platit více na úrocích na dluhu, zbude jí méně třeba na navyšování starobních důchodů nebo na přidávání státním zaměstnancům.
ČNB se chystá ve zbytku roku svůj základní úrok poměrně razantně zvyšovat. Trh nyní předpokládá, že během následujících tří měsíců vystoupá základní úrok z nynější úrovně 0,75 na 1,50 procenta.
Centrální banka se tak bude snažit zejména mírnit zvyšující se inflační očekávání, která plynou z nynějšího zrychlování inflace, jež je z většiny „dovezená“, tedy plyne ze zahraničních faktorů mimo kontrolu ČNB.
Ministryně financí argumentuje, že současná inflace je pouze přechodného rázu. Zda je současná inflace ve světě přechodná, či ne, je předmětem horké mezinárodní polemiky ekonomů i politiků.
Banka pro mezinárodní platby, „centrální banka centrálních bank“, se včera postavila spíše na stranu těch, kteří míní, že nynější inflace ve světě je přechodná, daná post-pandemickým šokem, jenž však odezní.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
A bude taky méně na neziskovky, na dávky nepřizpůsobivým, na americké vojenské šroty a vojenské mise na drhém konci světa? Anebo se jako vždy na to zase peníze najdou?
Důchody? Důležité aby zbylo na poslance, senátory a ministry.