České zemědělství není soběstačné, slýcháme. Jeho skutečný problém tkví ale v něčem jiném

Názor
Český statistický úřad dnes přináší výsledky českého zemědělství za druhé letošní čtvrtletí. Opět se tak rozhoří debata nad tuzemskou zemědělskou soběstačností a nad rekordním schodkem v zahraničním obchodě se zemědělskou produkcí. Ten Česká republika vykázala loni a letos může být agrární deficit ještě hlubší.
Česku by pomohla silnější vývozní orientace na méně rozvinuté země. Do nich jsme totiž schopni vyvážet zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování. Foto: Depositphotos.com

Znamená to tedy však, že kdyby – nedej bože – propukla válka, záhy bychom neměli co jíst? Rozhodně ne. I když slýcháme mnoho nářku nad tím, jak Česko není soběstačné, skutečný problém českého zemědělství tkví v něčem docela jiném.

Samotná primární zemědělská produkce naší země není slabá. To je možná překvapivé konstatování, když jsme přece ve stále hlubším schodku. Potíž je v tom, že je levná. Jinými slovy, jsme schopni sklidit relativně dost obilí (sklizeň základních obilovin letos bude podle odhadů vyšší o 0,26 tuny na hektar a druhý velmi špatný rok v řadě, co se úrody týká, nás tedy naštěstí nejspíše nečeká – pozn. aut.) a jsme schopni chovat dost dobytka či drůbeže. Dokonce tolik, že pokud by se náš zemědělský zahraniční obchod počítal na tuny, dosahujeme už od počátku tisíciletí přebytku.

Například v roce 2016 jsme vyvezli o skoro devět milionů tun více zemědělské produkce, než kolik jsme dovezli. Jenže z velké části bohužel vyvážíme levnou, jen málo zpracovanou produkci. Takže zhusta exportujeme třeba krmiva, obiloviny, olejnatá semena, živá zvířata, minerální vodu či čerstvé mléko.

PSALI JSME:
Vyvážíme živá zvířata, dovážíme zpracované maso. Letitý neduh českého zemědělství pokračuje

Takováto produkce sice hodně váží, ale málo stojí. Cena jednoho kilogramu takového vývozu je prostě nízká. A co hůř, je stále nižší. Takže v roce 2001 kilogram českého zemědělského exportu vyšel průměrně na zhruba šestnáct korun. V roce 2016 už to ovšem bylo jen necelých třináct korun.

Docela jiná situace panuje v oblasti zemědělského dovozu. Dovážíme totiž zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování. Jde třeba o sýry, tvaroh, vepřové maso nebo čokoládu. Kilogram dovozu tak stojí více než kilogram vývozu. A tyto nůžky se navíc rozevírají. Ve zmíněném roce 2001 stál kilogram dovozu lehce přes 22 korun, v roce 2016 už bezmála třicet korun. Kilogram dovozu tedy od počátku tisíciletí zdražil z 1,4násobku na skoro 2,5násobek ceny kilogramu vývozu.

Česko je levným chlévem a levným lánem Evropy, to je kámen úrazu našeho agrárního zahraničního obchodu. Co s tím? Pomohla by silnější vývozní orientace na méně rozvinuté země. Do nich jsme totiž schopni vyvážet zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování.

PSALI JSME:
Česko je levným chlévem a polem Evropy

Bohužel, teritoriálně vykazuje český zemědělský zahraniční obchod příliš silnou orientaci naopak na rozvinuté ekonomiky, pro které jsme oním levným lánem a chlévem. Šedesát procent obratu tuzemského agrárního zahraničního obchodu se uskutečňuje jen s pěti zeměmi, a to s Německem, Slovenskem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem.

Neblaze se v tomto případě projevuje podřízenost české zahraniční obchodní politiky pravidlům společné obchodní politiky EU, která omezuje možnost větší teritoriální pestrosti tuzemského agrárního zahraničního obchodu.

Problémem číslo jedna ale rozhodně není to, že je naše zemědělská produkce malá. Problémem je to, že tu její část, kterou vyvážíme, vyvážíme příliš levně.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zdravý jídelníček se začíná prodražovat. Zemědělci čelí ohromnému růstu nákladů

Sdílet:
  1. no, naštěstí už mám “60” pryč takže VK vrátil vojenským pánům ať si s ní podloží křivou almaru a válčí sobě sami…se mnou už NE

  2. Takže EU = RVHP ? nebo ješte hůř??????????
    když jsme tak sebestačný, ať se maso nevyváží, ale prodává našim spracovatelúm o malinko lacnejší, jak je dovoz – a aj u nás bude maso v obchodech potom lacnejší !!!!????????!!!!!!!!
    anebo je to politika – všechno vyvézt protože markety dávají zarobit svím zemím, a je v zájmu EU abychom byly závislý , a postupne aby se u nás zemedelství uplne zničilo….
    Eu je dle tohto úplne nesmyslná …..máme komu zadnici lízat….

    • Při tomto jednání našich obchodníků jsme v hajzu.RVHP byla ubohá proti EU. Hurá Vyloženě sedí že jsme levný chlív a pole pro celou EU. Ještě nám k tomu velí stádo opozičních stran. Co jsou by byla urážka toho nebohého zvířete

  3. Zemědělství nebude u nás nikdy soběstačné, pokud nám bude diktovat EU a naše vláda bude zemědělcům házet klacky pod nohy.
    Necháme si všechno vozit ze zahraničí a sami nemáme nic. To je 30ti letá polita našich demokratů a té bandy lemplů v Bruselu……

    • EU asnížila produkci skotu na 1/4. Snížilo se množství hnoje, v zemi ubývají žížaly, stává se mrtvou, není v humus. Hnojí se chemicky.

  4. Pan autor jak je vidět zná zemědělství jenom prostřednictvím monitoru svého počítače, realita je podstatně morbidnější. Naše předimenzované zemědělství je orientováno na větší a ještě větší objem stupňováním intenzity. Naše zemědělské výrobky je jenom levná surovina, která se vozí za hranice ke zpracování (vlastní zupracování už nemáme), ta surovina je vyrobena za použití velkého množství agrochemie, “průmyslové mléko”, které vyrábíme pochází od krav, které se nedožijí čtvrtého, někde ani třetího telete. Braymbory a dnes i cibule se dováží z jiného kontinentu, přitom, jak každý ví u nás téměř všude rostou, zemědělská půda u nás už není jenom nemocná, ona totiž umírá! A co dodat? Kdo tenhle kocourkov vlastně řídí?? Děsím se dne, kdy se neotevřou ony skleněné dveře od marketu a tam bude přilepený papír s nápisem “NEDOVEZLI, NEMÁME”. A co bude potom??

  5. To, o čem tady autor píše, připomíná období kolonialismu. Britové, Francouzi, Holanďané atd. dováželi ze svých kolonií např. ebenové dřevo, za hubičku, za jabloneckou bižuterii, kterou černochům dávali s tím, že to jsou brilianty a vyváželi výrobky za stonásobky cen, za které dováželi materiál.
    Ä dnes? Je to totéž. Absolutně nechápu, jak nám mohla EU nařídit, že máme zbourat např. nové cukrovary (např. Hrochův Týnec, postavený za miliardu v letech 1970-1975) a dovážíme cukr! RVHP bylo demokratičtější, než současné poměry s EU. Německo vládne Evropě, to, co se nepodařilo Hitlerovi se daří Merkelové aspol.

  6. na tohle byla udelana revoluce v 1989…..pro nic jineho….zlikvidovat u nás zemedelství , ekonomiku, sobestačnost :-)a vytvorit nový trh pro EU , ted nasledují chudobnejší staty Bulharsko Albanie atd – stale hledat kolonie… a konečne, po 30letech nás porazily na kolena.dneska manifestace proti Babišovy 🙂 nic se nedeje 🙂 a jen proto , že EU to všechno vyhovuje

  7. naše zemědělství bylo vždy soběstačné pro stát! chce to trochu se zamyslet nad konání minulých vlád. co tak nemoci BSE která posloužila pouze k vybití dobytka u nás , taková záludná regulace! my jsme si vybili krávy dobytek a tak jsme přišli nejen o maso ale o mléko a mléčné výrobky pak následovalo to co potřebovala EU zdražení !!! tak to bylo i s vepřovým a prasečím morem !jaká podobnost ! tak můžeme pokračovat v jakémkoliv průmyslu . prostě minulé vlády nás prach sprostě prodali a zatlačili nás tím do ekonomického bahna a jenom proto aby si EU s markety mohli nastavit ceny , kdo si dobře pamatuje počáteční ceny v marketech ví dobře o čem je řeč!!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Experimenty, mozky a červi

Jaká opatření snižují globální chudobu? Nobelovu cenu za ekonomii (pro puristy: Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela) získali letos Abhijit Banerjee (MIT), Esther Duflová …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru