Zatímco v roce 2022 evidovali lékaři v České republice 319 nových pacientů s „éčkovou“ žloutenkou, loni už jich bylo 684. Tato nemoc může mít fatální následky zejména pro pacienty s oslabenou imunitou, například při léčbě zhoubného nádoru.
Česko v tom není žádnou výjimkou. Ve světě se eviduje každý rok okolo 20 milionů nových případů hepatitidy E. V poslední době jich přibývá rovněž v Evropě. „Hepatitida E už dávno není pouze exotickou chorobou Asie nebo Afriky. Stejně tak se můžete tímto typem žloutenky nakazit i v domácím prostředí,“ uvádí odborný web virová-hepatitida.cz.
A jako příklad uvádí tradiční domácí zabijačku, kdy se z prasete připravují jitrnice, jelita a další vyhledávané pochoutky. „Proto se také někdy hepatitidě E říká zabijačková žloutenka,“ konstatuje web.
Každá desátá jitrnice s virem
Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí pouze v zemích s nízkým hygienickým standardem, protože se zde šířila především kontaminovanou vodou nebo kvůli nesprávné hygieně rukou. V Evropě, kde počet nových případů nečekaně roste, však bývá hlavním zdrojem nákazy infikované vepřové maso nebo zvěřina, které nebylo dostatečně tepelně upraveno.
„Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je proto velmi důležité zachovat hygienické standardy, umývat zeleninu, dostatečně tepelně upravovat maso a v zemích s nižším hygienickým standardem pít jen balenou vodu,“ upozornila Soňa Fraňková, zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
Server virová-hepatitida.cz s odvoláním na průzkum v Anglii a Walesu uvedl, že každá desátá jitrnice nebo jiný produkt z vepřového masa obsahují virus hepatitidy E. Riziko nákazy hrozí v případě, že pokrm bude konzumován syrový nebo nebude dostatečně tepelně opracován.
„Virus hepatitidy E je zničen při tepelné úpravě, která trvá alespoň dvacet minut a při které teplota uvnitř masa dosahuje minimálně 70 stupňů. Pokud tedy svoji oblíbenou pochoutku důkladně tepelně zpracujete, snížíte riziko infekce na minimum,“ poznamenal web.
Rizikem je oslabená imunita
Institut IKEM upozornil, že na hepatitidu E by si měli dávat pozor zejména lidé, kteří mají oslabený imunitní systém. Například ti, kteří jsou po transplantaci orgánů, nemocní, kteří užívají imunosupresiva kvůli autoimunnímu onemocnění nebo pacienti, kteří podstupují protinádorovou chemoterapii.
Pro zdravého člověka nepředstavuje žloutenka E tak velké riziko. Problém nastává u pacientů, u kterých přejde hepatitida E do chronického stadia, mají ji více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou.
„U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy – rychlé vazivovatění jater směrem k cirhóze. Již po roce chronického onemocnění může mít pacient cirhózu jater s příznaky dekompenzace, s tekutinou v břiše, může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,” varovala doktorka Fraňková z IKEM.
Rozvojem jaterního selhání díky nepoznané hepatitidě E jsou ohroženi zejména pacienti dostávající protinádorovou chemoterapii, která oslabuje imunitu. Přerušení protinádorové léčby kvůli selhání jater pak snižuje šanci na vyléčení onkologické choroby.
„Moderní léčba virových hepatitid je vysoce účinná a je-li podána současně s chemoterapií, zbaví pacienta rizika rozvoje selhání jater, umožní podaní protinádorové léčby bez omezení či přerušení,“ sdělil profesor Tomáš Kozák, přednosta Hematologické kliniky 3. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
„Je pro nás důležité, aby spolupracující hepatolog zahájil léčbu našich pacientů trpících současně virovou hepatitidou bezodkladně,“ dodal.
Přibývá také žloutenky C
U virové hepatitidy je známo zatím pět typů: A, B, C, D a E. Nejznámější je „áčko“, kterému se také říká nemoc špinavých rukou. Vedle typu E, kterého v poslední době přibývá, upozorňují lékaři na obdobný vývoj také u „céčka“.
Ve srovnání s covidovými roky se počet nových pacientů také zdvojnásobil, loni jich bylo evidováno 1,3 tisíce, což bylo nejvíce v historii. Jenže to je jen vrchol ledovce. S touto virovou nákazou, které se říká také tichý zabiják, se v Česku potýká asi půl procenta populace. Problém je v tom, že 75 procent z nich o tom neví.
„Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že může roky probíhat zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že má velmi pokročilé jaterní onemocnění – tedy jaterní cirhózu, a to může vést až k transplantaci jater,“ upozornil Jan Šperl, zástupce přednosty pro výzkum a výuku a odborný garant léčby virových hepatitid na Klinice hepatogastroenterologie IKEM.
Odborníci upozorňují, že v minulosti se tento typ žloutenky přenášel transfuzí. To už se ale dneska vzhledem k testování dárců krve neděje. Možný je přenos pohlavním stykem, ale nejčastěji se lidé nakazí při aplikaci drog injekcí – klidně třeba před deseti lety.
„V posledních deseti letech se dá HCV infekce zcela vyléčit přímo působícími antivirotiky. Léčba trvá obvykle osm až dvanáct týdnů. Nákaza se dá potvrdit jen přímým průkazem viru, tzv. PCR testováním. V IKEM dokážeme získat výsledek PCR testu během hodiny. Člověk tak nemusí dlouho čekat na zahájení léčby,“ uvedl doktor Šperl.
Dodal, že po léčbě je podle něho důležité se nechat znovu otestovat po třech měsících, aby se potvrdilo, že léčba byla úspěšná a virus je úplně pryč.
