Českému státu hrozí kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny žaloby a arbitráže

Názor
Poslanci v pátek schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Dvojí daňové/odvodové mimořádné zatížení je z právního hlediska sporné a dle řady expertních právních názorů velmi obtížně hájitelné. Pročež právě může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu. Foto: Pixabay

Evropská legislativa uvádí v zásadě tři způsoby, jak jednotlivé členské státy mohou mimořádně čelit současné energetické krizi, tedy zejména cíleně podporovat odběratele energií.

Prvním způsobem je včera i právě českou Sněmovnou schválené opatření spočívající tedy v zavedení horní hranice ceny elektřiny u jejích výrobců. Pro jednotlivé typy elektráren s výjimkou plynových a černouhelných (jde tedy o jaderné, hnědouhelné, větrné, solární, vodní a další, pozn. aut.) se na základě této novely stanoví horní hranice – strop. Takže například pro jaderné elektrárny strop odpovídá 70 eur za megawatthodinu.

Pokud se tedy na energetické burze ustaví cena elektřiny na úrovni třeba 200 eur za megawatthodinu a elektrárenská společnost – v českém kontextu tedy ČEZ – prodá svoji jadernou elektřinu za tuto burzovní, tedy tržní cenu, odvede státu 90 procent z rozdílu mezi tržní cenou a stropem.

Odvede tedy 90 procent ze 130 eur, protože 200-70=130 eur. Například pro větrné elektrárny strop stanovený vládou odpovídá 180 eur za megawatthodinu. Takže větrná elektrárna státu odvede při dané tržní ceně 200 eur za megawatthodinu částku odpovídající 90 procentům z 20 eur, neboť 200 – 180 = 20 eur.

PSALI JSME:
ERÚ: Regulované ceny elektřiny příští rok klesnou, u plynu stoupnou

Druhým způsobem, který legislativa EU uvádí, je cílené snižování poptávky po elektřinu napříč ekonomikou dané členské země, což přispěje ke snížení cen energií. A konečně třetím způsobem je podpora prostřednictvím takzvaného solidárního příspěvku neboli daně z mimořádných či neočekávaných zisků. Tu česká Sněmovna schválila již letos 4. listopadu.

Ta se má zavést od příštího roku a dopadnout na petrochemické a energetické firmy, včetně výrobců elektřiny, a také na banky. Jenže legislativa EU nepočítá s tím, že by se tato daň vztahovala na výrobce elektřiny, protože na ně se vztahují už výše zmíněné odvody plynoucí ze stropů, jejichž zavedení v pátek česká Sněmovna schválila.

Evropská legislativa výslovně uvádí, že daň z mimořádných zisků má dopadnout na společnosti činné v odvětvích zpracovávajících surovou ropu, zemní plyn, uhlí a konečně také v odvětví rafinačním. Tedy nikoli na odvětví výrobců elektřiny.

Evropská legislativa tedy nehovoří o dani z neočekávaných zisků uvalené na banky nebo také na výrobce elektřiny. V případě výrobců elektřiny ale proto může nastat závažná právní kolize, neboť na ně mají dolehnout ještě v pátek Sněmovnou schválené odvody plynoucí ze zavedení stropů. Ty mají platit už od letošního 1. prosince.

PSALI JSME:
Náklady na bydlení v Česku jsou kvůli drahým energiím stále velmi vysoké

Ve výsledku to znamená, že de facto dochází ke dvojímu mimořádnému daňovému (či odvodovému) zatížení výrobců elektřiny v ČR. Elektrárenské společnosti, jako je ČEZ, tedy odvedou 90 procent z rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a stropem.

A z hrubého zisku, který díky tomu vytvoří, ještě budou povinny odvést nejen běžnou daň z příjmu právnických osob, ale navíc ještě daň z neočekávaných zisků. Mimořádnou daň z neočekávaných zisků tedy budou odvádět už ze zisků, který jim byl ponížen uvedeným mimořádným zastropováním. 

Právě dvojí daňové/odvodové mimořádné zatížení je z právního hlediska sporné a dle řady expertních právních názorů velmi obtížně hájitelné. Právě proto může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zásahy vlády výrazně snížily inflaci

Zavřít reklamu ×
  1. Vždyť my máme také vícero zdanění jednou my zdanění příjem podruhé když si něco koupím třeba tvárnici ,postavím barák tak další daň z nemovitostí pak když ho prodám tak další daň

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.