Venture kapitálový gigant Atomico dává rok co rok dohromady tu nejkomplexnější datovou analýzu, která detailně mapuje celkový stav evropských technologických startupů. Letos byla plná překvapení: statistiky navzdory pandemii rostou, vyrostl zejména počet velkých transakcí a objem investovaných peněz.

Evropský technologický ekosystém masivně posílil, zřejmě i díky hromadné digitalizaci na všech frontách. Padaly dokonce investiční rekordy: Švédský fintech Klarna nabral obří investici 650 milionů dolarů, přičemž jeho krajan, vývojář ekologických energetických zdrojů Northvolt, získal krásných 600 milionů. Čerstvé evropské statistiky se pak pyšní nejen astronomickými částkami, dlouhodobě roste i objem investic do startupů v rané fázi, tzv. seedových.

Bohužel ne v Česku, které se dlouhodobě umisťuje v rozličných žebříčcích mezi zeměmi jako Makedonie, Albánie či Bělorusko. Investovaný kapitál u nás za posledních pět let nedosáhl ani na 100 milionů dolarů – pro srovnání, v sousedním Polsku to za stejné období dělalo 772 miliony, nemluvě o státech jako Velká Británie a Německo, kam se křivka šplhá do výše desítek miliard. A zdrcující je i pohled na statistiku počtu start-upů na milion obyvatel, kde jsme se ocitli hluboko pod evropským průměrem. Nejsme dokonce ani na jeho polovině.

PSALI JSME:
Investice do start-upů v době koronaviru? Příležitost i hrozba

V čem to vězí?

Každou chvíli čtu nějaké vyjádření českých fondů, že peněz na rozdávání je spousta. Ano, příležitostí k investicím u nás není dost a lidí i firem, kteří mají peníze, není málo. Proč tedy za námi běžně chodí nadějné projekty, které nemohou sehnat investory?

Problém je v tom, že investoři jsou konzervativní a bojí se jakýchkoliv rizikových investic. A když už do nich jdou, tak často nechápou, že jsou rizikové. Potřebujeme prostě více investorů na trhu, což nám během pár let přivede k zakládání start-upů více schopných lidí.

Bohužel náklady do začátku bývají poměrně velké a nejisté, obzvlášť když se bavíme o technologiích. Každý technologický projekt potřebuje do svého startu programátora, přičemž průměrný a obyčejný vývojář si vydělá kolem 150 tisíc měsíčně. Pokud se přidá ke start-upu od nuly, musí svůj příjem odepsat a věnovat alespoň půl roku, než bude mít hotový produkt pro prezentaci angel investorovi. Cena za rozjezd, který nemusí dobře dopadnout, je tedy obrovská.

PSALI JSME:
Česká spořitelna chce do start-upů investovat až miliony korun ročně

A v Česku k tomu navíc často chybí něco, čemu se říká FFF money (FFF je zkratka pro Friends, Family a Fools – pozn. aut.). V úplných začátcích start-upu je to právě často rodina, přátelé a nadšenci, kdo pomůže byznys finančně nakopnout. Pokud tedy nemám bohaté kamarády a blízké, je velmi těžké se do něčeho pustit. Dokud u nás budou chybět lidé, kteří jsou schopni investovat více do vizí a příležitostí než do projektů, které jim vynesou garantované zisky, nikdy se z místa nepohneme.

Poměry se nelepší, spíš naopak

V okamžiku, kdy startup vyvine prototyp, se pro něj situace na našem trhu začíná mírně zlepšovat – ale pořád je to oproti jiným zemím obrovská práce, dostat se k investorům. Těch je u nás jednoduše málo.

Potíž je i v tom, že kromě neochoty investovat je oproti situaci v jiných zemích nulová podpora státu, spíše snad dokonce záporná. To podstatně nabourává důvěryhodnost českého investičního prostředí. Není pak divu, že když už se na naší scéně zrodí nějaký zajímavý nápad, začínající podnikatelé založí startup raději v Británii či Nizozemsku. Tento scénář samozřejmě není ojedinělý a děje se tak i v případě projektů z jiných zemí, ale je to trend, který je obzvláště u nás nebezpečně silný.

PSALI JSME:
Pošlou peníze do padesáti nápadů a čekají na zlaté prase

Přitom cesta ven z balastu existuje, a to i skrz podporu státu. A nemusí to zrovna znamenat hromadu hotovosti na ruku pro všechny nadšené start-upové novice. Inspiraci si můžeme vzít například ze sousedního Rakouska – tamní vláda roku 2016 vytvořila program na podporu startupů, který spočívá například v úlevách na odvodech zaměstnanců a v jednodušším režimu založení firmy.

Jenže česká vláda a parlament v roce 2020 spíše než příslibem podpory straší novelou daňové legislativy, která hodlá zrušit dosavadní osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů od daně z příjmů. V praxi to v podstatě znamená, že všichni ti poctiví zakladatelé, kteří od nuly vybudují prosperující byznys, vytvoří „XY“ pracovních míst a po mnoha letech tvrdé dřiny budou chtít svoji společnost prodat, budou muset při exitu odevzdat zhruba čtvrtinu příjmů do státní kasy.

Bohužel nevěřím, že se na straně státu může něco změnit k lepšímu, ale pořád mám víru v to, že můžeme aktivizovat spící angel investory. Pokud se oni začnou snažit na start-upech něco vydělat, vyděláme na tom nakonec všichni. Je ale třeba se probudit dřív, než nám před očima přistane další zdrcující posudek od Atomica.

Autor je zakladatel společnosti DEPO Ventures
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Díky technologii českého start-upu se už vystopovalo patnáct tisíc pohřešovaných