Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst

Názor
Trh práce v Česku se přehřívá nad očekávání intenzivně. Srpnová míra nezaměstnanosti činí 3,6 procenta, jak vyplývá z aktuálních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Čekal se přitom údaj 3,7 procenta. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 363 tisíc. Tento údaj znatelně překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc. 
Ve stavebnictví je nyní stav navíc ještě zhoršený pandemickým propadem v počtu zahraniční pracovní síly. Ilustrační foto: Pixabay.com

Pracovní síly se tedy v Česku v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá. Nyní je například ve stavebnictví stav ještě navíc zhoršený pandemickým propadem v počtu zahraniční pracovní síly, včetně té pracující načerno.

Nedostatek vhodné pracovní síly tak přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo. S nedostatkem vhodné pracovní síly se potýká i průmysl, který však čelí i dalším závažným obtížím, jako jsou výpadky v dodávce komponent nebo růst cen vstupů.

Celkově nízká míra nezaměstnanosti a rekordní počet volných pracovních míst zásadně přispívají k tomu, že inflační tlaky jsou poměrně velmi silné. Česká národní banka (ČNB) počítá s tím, že ke konci letošního roku se spotřebitelská inflace přiblíží čtyřprocentní úrovni.

PSALI JSME:
Bolehlav pro zaměstnavatele: Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst

Jedním ze zdrojů citelné inflace je právě to, že během pandemie se příliš nezhoršila situace na trhu práce, takže tolik nepolevily ani tlaky na růst mezd.

Právě růst pracovních výdělků zásadním způsobem pohání jádrovou inflaci, očištěnou o kolísavé složky energií nebo potravin. I z důvodu situace na trhu práce je tak třeba počítat, že ČNB letos ještě zvýší svoji základní úrokovou sazbu, a to nejspíše třikrát.

Přehřátí pracovního trhu je dobrou zprávou pro vládní politiky. Ani v září, před volbami, a v době, kdy se na trhu práce každoročně objevují čerství absolventi, příliš nelze čekat jakýkoli nárůst míry nezaměstnanosti. Nízká míra nezaměstnanosti v ČR, nejnižší v EU, odráží ovšem i to, že během pandemie vláda masivně a za cenu enormního nárůstu veřejného dluhu zachraňovala zaměstnanost, například prostřednictvím programu Antivirus.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Problém s nedostatkem zaměstnanců se vrací

Zavřít reklamu ×
  1. Když stát vedou idioti a ten investuje miliardy do podpory a vytváření zbytečných pracovních míst i v době konjunktury, tak se není čemu divit. Lipovská jim určitě poradí, má plnou hlavu marx-klausismu a navíc studovala na proslulé VŠE v Praze, kde se líhnou popletení neomarxističtí poradci ekonomické katastrofy jako je Babiš a spol.

  2. Ty neobsazená pracovní místa budou velká dřina za mizerné peníze. Volné dobře placené fleky i v dělnických profesích jsou ihned obsazeny.

  3. Stačí propustit 200 000 nadbytečných úředníku a zrušit dotace neziskovkám mimo charity nemocnic atd ???

Napsat komentář: lubajs Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.