Česko mělo loni poprvé kladnou bilanci obchodu s Ruskem. Vzájemné ekonomické vztahy se teď patrně zhorší

Názor
V souvislosti s důvodným podezřením ze zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích, k němuž došlo před sedmi lety, lze očekávat zhoršení nejen politických, ale také ekonomických vztahů ČR a Ruska. Míra dalšího zhoršení ekonomických vztahů však bude tlumena tím, že ČR je závislá na ruském dovozu ekonomicky prakticky nezbytných surovin ropy a zemního plynu.
Česko je na Rusku hospodářsky závislé kvůli dovozu citelného objemu ekonomicky prakticky nezbytných surovin ropy a zemního plynu. Ilustrační foto: Mero

Vodítkem je například vývoj vzájemného obchodu Spojeného království a Ruska. Jeho obrat dosáhl maxima před ruskou anexí Krymu v roce 2014. Od té doby už se nikdy na tuto maximální úroveň nevrátil. Zejména kvůli tomu, že nedošlo k plnému zotavení na straně britského exportu do Ruska.

Britsko-ruské ekonomické vztahy nepříznivě ovlivnila postupně zejména otrava bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka v Londýně roku 2006, dále zmíněná ruská anexe Krymu v roce 2014 a konečně také ruský útok novičokem na britské půdě v roce 2018. Případ výbuchu ve Vrběticích je nyní spokojován právě s novičokovým útokem na Sergeje a Julii Skripalovi před třemi lety.

Spojené království nyní vůči Rusku uplatňuje soubor obchodních sankcí. Ty se týkají zejména obchodu se zbraněmi a dalším vojenským materiálem, stejně jako s jistými zařízeními pro těžbu ropy a související průzkum. Rovněž obchod ČR a Ruska je poznamenán sankcemi, zejména těmi, které v reakci na anexi Krymu uplatňuje vůči Moskvě Evropská unie jako celek.

Ovlivněn je také ruskými odvetnými sankcemi. Od roku 2014 EU uplatňuje a obnovuje hospodářské sankce vůči Rusku, přičemž mezi opatření patří zákaz udělování víz desítkám osob, zákaz nákupu a prodeje dluhopisů největších ruských bank, zbraňové embargo nebo zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu.

PSALI JSME:
Hrozba sankcí a rostoucí inflace zastavily ruskou centrální banku

Maximálního měsíčního obratu, bezmála 25 miliard korun, dosáhl obrat obchodu ČR a Ruska v říjnu a listopadu roku 2013. Od té doby obrat česko-ruského obchodu jen ojediněle přesáhl maximum z doby před propuknutím světové finanční krize let 2008 a 2009.

Absolutních maxim let 2012 až 2014 už vzájemný obchod ČR a Ruska už nikdy nedosáhl. Nyní lze očekávat jeho další pokles. Česko do Ruska vyváží zejména části a příslušenství motorových aut nebo karoserie, ovšem také hračky.

Česko je však na Rusku hospodářsky více závislé než Británie kvůli dovozu citelného objemu ekonomicky prakticky nezbytných surovin ropy a zemního plynu. Mocný objem dovozu těchto surovin způsoboval v předpandemické éře trvalou zápornou bilanci zahraničního obchodu ČR a Ruska.

Loni poprvé minimálně od roku 2005 vykázal český obchod s Ruskem kladnou bilanci, a to z důvodu dramatického poklesu cen ropy a zemního plynu na světových trzích, jenž však byl jen přechodnou záležitostí.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Ruská centrální banka otočila a zvýšila úrokové sazby

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.