Česko může kvůli Agrofertu přijít až o desítky miliard evropských dotací

Názor
Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to dnes navrhli europoslanci Evropské lidové strany.
Česko může kvůli Agrofertu přijít až o desítky miliard korun evropských peněz. Nad rámec těch, jež potenciálně bude na základě auditu Bruselu vracet. Ilustrační foto: FAEI.cz

České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo. Zatím se dané pravidlo diskutuje ve vztahu hlavně k Maďarsku a Polsku.

Hlavy států zemí EU se na summitu v prosinci 2020 dohodly nejen na postupné implementaci a financování projektů v rámci pokrizového plánu obnovy, ale současně též na aplikaci mechanismu, na jehož základě by docházelo k redukci čerpatelných prostředků v případě porušování zásad vlády unijního práva.

O tom, jak bude mechanismus konkrétně nastaven, a v jakém rozsahu budou členské státy případně penalizovány, rozhodne Evropská komise. A to až na podkladě příslušného verdiktu Soudního dvora EU, k němuž již Maďarsko a Polsko podaly stížnost.

Dvůr zatím verdikt nevydal. Polsko a Maďarsko se obávají krácení čerpatelných prostředků z evropských fondů, a to nejen těch z fondu obnovy, ale i těch standardně čerpaných v rámci jednotlivých programových období, z nichž další takové sedmileté letos začíná.

PSALI JSME:
Česko výrazně zlepšilo čerpání evropských peněz

Pokud by Soudní dvůr EU stížnosti daných zemí nevyhověl, Evropská komise nastaví sankční vodítka. V případě, že by Česko bylo následně shledáno jako země, která zásady vlády práva nedodržuje, může přijít o část evropských peněz z fondu obnovy a z víceletého finančního rámce.

Vzhledem k celkovému objemu těchto programů vyčleněných pro ČR v souhrnné výši stovek miliard korun lze předpokládat, že by redukce v případě ČR čítala jednotky až spíše nižší desítky miliardy korun, v závislosti na závažnosti českého prohřešku.

Jde ale zatím jen o návrh Evropské lidové strany. To znamená, že Polsko i Maďarsko mají k potenciálnímu krácení stále blíže, než ČR. Česko doposud v evropských institucích nebylo tak intenzivně jako Polsko a Maďarsko diskutováno coby země, jež porušuje zásady vlády práva, které by tak krácení čerpatelných prostředků zvláště zásadně hrozilo.

To se ale nyní může změnit, jakkoli je požadavek Evropské lidové strany třeba vnímat také politicky, jako gesto zatím jen zdviženého prstu směrem k České republice, aby začala více dbát společných evropských zájmů.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Agrofertu klesají zisky. A podle Pirátů jej stále ovládá Babiš

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.