Z výzkumu SYRI, který má redakce FAEI.cz k dispozici, vyplývá, že z České republiky odcházejí zejména mladí lidé s vysokoškolským vzděláním, které doma nedrží žádné rodinné závazky. Čeští emigranti se přitom významně odlišují od pendlerů, což jsou naopak spíše starší lidé, kterým už bylo čtyřicet, a mají spíše nižší vzdělání.
Ekonom Martin Guzi upozornil, že migraci z Česka je věnována dosud malá pozornost. Problémem je podle něho zejména fakt, že přesná data nelze v podstatě zjistit. Do zahraničí ale například míří mladí vědci.
„Nevíme, kolik lidí z Česka odchází a kolik lidí se vrací, protože současná čísla jsou určitě podhodnocená. Ten problém je ale významný, protože odchází mladí a vysokoškolsky vzdělaní, tedy v podstatě perspektiva národa,“ zdůraznil Guzi.
Míří do bohatších zemí
Více než 90 procent emigrantů směřuje do bohatších zemí, kde mohou uplatnit své technické a technologické znalosti. Lákají je také lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Často jde o lidi, kteří jsou vysoce specializovaní a v Česku nenajdou uplatnění. Čeští emigranti směřují tak nejčastěji do zemí, jako je Německo, Nizozemí, Rakousko nebo Velká Británie.
Přesná čísla ale nejsou k dispozici, což znesnadňuje možnost situaci lépe popsat. „Nedokážeme jednotlivá data přiřadit ke konkrétním lidem a osobám, všechna zveřejňovaná čísla jsou významně podhodnocená,“ upozornil Guzi.
Jednou z cest, jak získat nějaká věrohodná data, je podle něho sledování finančních toků z ciziny do Česka. Peníze totiž mnohdy slouží jako podpora rodinných příslušníků.
„Podíl těchto operací na českém hrubém domácím produktu výrazně stoupá, přitom ale počet emigrantů neroste a po krizi výrazně klesnul,“ zmínil ekonom, podle něhož jde do budoucna o větší problém než v případě pendlerů.
Jen pár procent?
Podle loňských údajů České národní banky překročil roční příliv mezd ze zahraničí 70 miliard korun. Podle údajů Eurostatu pracuje v zahraničí v posledních letech 1 až 1,5 procenta českých obyvatel. Je to ale skutečné číslo?
Banka Creditas si loni nechala na téma zahraniční práce zpracovat průzkum od agentury Ipsos. Vyšlo z něj, že práci v zahraničí je otevřena až polovina lidí z pohraničí. Pendlerství jsou přitom otevřeni především mladší lidé a častěji muži než ženy.
Ve věkové skupině 18 až 25 let už takto pracují čtyři procenta a otevřeno by tomu bylo celkem 68 procent. Naopak ve věku 56 až 65 je pracujících dvě procenta, otevřeno je 39 procent a plných 27 procent tuto možnost zcela zavrhuje.
Velkou roli z hlediska motivace hraje příjem. Pro 85 procent dotázaných je „vyšší plat“ hlavním faktorem, proč by kývli. U lidí s vysokoškolským vzděláním je to dokonce 96 procent.
Čtvrtina lidí by v takovém případě chtělo alespoň o 50 procent víc, třetina lidí by chtěla alespoň dvakrát víc, zhruba 17 procent alespoň trojnásobek a 13 procent ještě víc. S vyššími výdělky by chtěli především vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Nové mozky se k nám hrnou neuvěřitelnou rychlostí, neni třeba zoufat :-))
Doktoři a inženýři ze Sýrie se jen hrnou. Hlavně s koncem zimy a příchodem lepšího počasí…..