Přechodem na letní čas se ještě před pandemií a válkou v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. Dnes, kdy je cena energie podstatně výš než před několika lety, se úspora elektřiny přepočtená na koruny pohybuje okolo 84 milionů korun ročně.
Úspora se může zdát na první pohled vysoká, ale v měřítku celé republiky je to ekonomicky bezvýznamná částka. Odpovídá přibližně jedné koruně pro člověka s měsíčním příjmem sto tisíc korun. Takový člověk si sotva všimne, že mu koruna přibyla nebo ubyla.
Přesto se dvakrát ročně posouvají hodiny. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že energetický přínos je zanedbatelný, zatímco společenské a zdravotní dopady jsou hmatatelné – od poklesu produktivity až po zvýšené riziko dopravních nehod či zdravotních problémů v následujících dnech po posunu času.
Výzkum z Londýnské školy ekonomie a politických věd (London School of Economics) ukazuje, že právě tyto nenápadné změny rytmu snižují životní spokojenost i pracovní výkon. Jen jarní posun o hodinu dopředu podle něj představuje ztrátu blahobytu.
Tu lze v podmínkách evropských ekonomik vyjádřit částkou zhruba 754 eur, tedy více než 18 000 korun, na osobu ročně. Pokud bychom tento systém opustili, přineslo by to podle výpočtů pro Evropu celkový přínos v řádu stovek miliard eur. V českém měřítku jde o ekvivalent více než 200 miliard korun ročně.
Vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt Česka v přepočtu na osobu v dosahuje v paritě kupní síly měny zhruba 90 procent průměru zemí EU, získáváme adekvátním snížením uvedené sumy 754 eur částku přibližně 679 eur. Ta je podmínkám v Česku ještě blíže.
Odpovídá zhruba 16 500 korun na osobu ročně. To je tedy zhruba 180 miliard korun ročně, o které česká ekonomika a její obyvatelstvo dle London School of Economics přichází. Poměříme-li to s uvedeným údajem 84 milionů korun, ztráta české ekonomiky ze změny času je více než 2000krát vyšší než její zisk z ní.
Letní čas měl původně své opodstatnění. V době první světové války, kdy se šetřilo uhlí, dával smysl. Jenže v roce 2025 už energetiku neřídí budíky, ale technologie. Chytré sítě a moderní řízení spotřeby dokážou ušetřit mnohem víc než mechanické posouvání ručiček dvakrát do roka.
Evropa se už jednou rozhodla se střídáním času skončit. Evropský parlament to schválil v roce 2019, ale členské státy se dosud neshodly, zda ponechat natrvalo čas letní, nebo zimní. A tak vše zůstalo při starém. Mezitím se každý rok zbytečně ztrácí energie, produktivita i zdraví lidí. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Co by kdo chtěl od zkostnatělého molochu EU. Na vydávání zákazů,směrnic a nařízení jsou kadeti,ale když mají rozhodnout o něčem užitečném,tak jsou totálně neschopní. … EU 🙁
Je to jednoduché, v pravé poledne, které stanovuje pouze Slunce, právě tehdy stojí nejvýš a vrhá nejkratší stín, by mělo být na hodinách 12.00 hod.
EU se rozkládá celkem na území čtyř časových pásem.
Přitom Brusel by rád „aby se státy dohodly“ na jednotném čase, jak je zmíněno i v článku.
A jen naše republika je od východu k západu dlouhá 20 minut astronomického času. Jinými slovy pravé poledne je v Aši o dvacet minut později než na východě republiky.
Proto je jakýkoliv čas pouze o domluvě a žádný není na většině území ten pravý astronomický.
EU by chtěla, „aby se státy dohodly“, jak je i zmíněno v článku na jednom společném čase – přitom se rozkládá na území čtyř časových pásem!
Jen naše republika je od východu k západu „dlouhá“ zhruba 20 astronomických minut. Jinými slovy to vámi zmiňované pravé poledne je v Aši o dvacet minut později než na východě republiky.
Takže jakýkoliv používaný čas je a bude jen o domluvě, protože astronomicky přesný bude pouze v místech protnutých jedním poledníkem.
Takový pseudovědecký rozbor si pan autor mohl ušetřit nebo spočítat, kolik peněz stál jeho čas nad tou hloupostí strávený. Změna času není vůbec o úsporách, ale aby lidé měli odpoledne více slunce a světla pro svůj volný čas. Pak lépe pracují a ty miliardy hravě nahradí.
Jeho čas je mi celkem ukradený, záleží na tom, jak rychle to napsal. Horší to asi bude s časem všech kteří to teď čtou a následně na to reagují svými komentáři. To už něco vydá, že? :0)
Souhlasím s Vladimírem, naprosto zbytečný článek, jak autor přišel na nějaké miliardy, přeci každému je jasné, pokud bude o hodinu déle světlo, lidé budou mít kvalitnější život, volný čas venku, děti na dětských hřištích a hodně práce lidé stihnou. Nechápu autorovo diskriminaci lidí roku 2025, oproti lidem z minulého století. Autorovi dělá problém si hodinu přispat, to je na návštěvu doktora. Evropa jsme my, co chceme letní čas nebo ukrajinský čas. Nechápu, co je zdravého a bezpečného na dvoře pracovat s čelovkou, na kole se vracet za tmy, žít v době temna a jestli uvidíte databázi celoročních zimních západů slunce, tak se leknete.
O hodinu více světla je opravdu zdraví prospěšné. Ale toho ranního.
Změnili jste na začátku tohoto bláznění zimní čas na letní, nikoho jste se neptali, tak by nebylo od věci, nikoho se na nic neptat a vrátit čas tam, kde kdysi byl. A to je zase jen ten jeden dnes nazývaný zimní. Nikoho jste se neptali, když jste začali se střídáním, tak se nikoho neptejte jaký chce čas. Jinak se toho bláznění s posouváním ručičkami hodin jednou hot a podruhé čehy nikdy nezbavíme.
Nehody kvůli letnímu času nehrozí jen „pár dní“ po změně, ale CELÉ LÉTO, pokud je vedro. Kvůli posunutému času je pak příliš vedro na usnutí někdy až do 3:00 a pokud takoví řidiči MHD již tou dobou mají vstávat, aby stihli první ranní výjezdy… Kamioňáci sice vstávají později, ale také nejspíš mají méně možností, jak si místo svého odpočinku ochladit.
Bože to je zase naprostej blábol 🙈
Správně! Vezměte si, kolik času ztratí čtenáři tohoto zbytečného článku a za ním následujících komentářů… :0)
Dobrý den.
V článku máte uveden chybný název času.
Z letního času se nevracíme do zimního, ale do středoevropského.
Pěkný den
Dobrý den, děkujeme za upozornění. Opraveno.
Hezký den i Vám, s pozdravem
Redakce