Pozitivní posun Česka zapříčinil především propad v zemích, které byly ještě v loňském roce před námi. Nejvíce je tento fenomén v Česku vidět u indikátoru úspor, které ve srovnání s příjmy zůstávají meziročně takřka totožné, ale v unijním srovnání nás posouvají z 12. příčky na 7. místo, uvádí aktuální zpráva na portálu Index prosperity.
V některých indikátorech se Česko naopak vyloženě zhoršilo, což je třeba případ sociální a materiální deprivace nebo finanční rezervy nízkopříjmových domácností. Celkově se tak situace Česku výrazně nezlepšila, ale v rámci srovnávání těží z propadu jiných zemí. Letos ČR překonala Finsko, které se z 11. příčky propadlo na 14., Irsko nebo Itálii.
Na špičce srovnání však nadále zůstává Nizozemsko s Lucemburskem a trojici zemí s nejlépe hodnoceným finančním zdraví letos nově uzavírá Švédsko. Na opačném konci došlo také ke změnám. Trojici nejhůře postavených zemí nadále uzavírá na 27. příčce Řecko a v podstatě došlo jen prohození umístění Slovenska a Bulharska, kde tentokrát lépe dopadli naši sousedé, kteří skončili na 25. příčce.
K výraznému zlepšení umístění Česka došlo v indikátoru srovnávajícím úspory a příjmy. Zatímco loni se umístilo na 12. příčce, letos Česko poskočilo až na sedmé místo mezi unijní sedmadvacítkou. „Příčinou však není strmý růst úspor, ty v Česku zůstávají na téměř totožných hodnotách a už druhým rokem se drží kolem 16,4 procenta příjmů,“ vysvětlil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Jedním ze sledovaných indikátorů je i takzvaná finanční rovnost, kterou sleduje žebříček Gender Equality Index. Zatímco v ohrožení chudobou se českým mužům a ženám daří vesměs nastejno, v přístupu k finančním prostředkům jsou na tom ženy výrazně hůř. V unijním srovnání nám proto ve finanční rovnosti patří 15. příčka, což je totožné umístění jako v předchozím ročníku.
Ke zhoršení však došlo v indikátoru sociální a materiální deprivace, kde jsme se propadli ze čtvrtého místa na sedmé – deprivací tak trpí 2,7 procenta domácností v Česku. Tento ukazatel zahrnuje domácnosti, které nejsou schopny pokrýt alespoň pět ze třinácti základních potřeb, jako je schopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané výdaje atd.
Ačkoliv tento vývoj značí nebezpečný trend, situace stále není tak tragická, jako například na Slovensku, kde deprivací trpí až sedm procent domácností. Nejhůř je na tom Rumunsko, kde se s tímto problémem potýká pětina domácností. Propad v Česku nastal i u nízkopříjmových domácností s příjmem pod 60 procent mediánu mezd, které nejsou připraveny na neočekávané výdaje.
