Na základě unijní směrnice počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti na třicet procent nebo s výrazným odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Jak evropská legislativa promění trh s energiemi či chování spotřebitelů? A je splnění těchto cílů vůbec reálné?
Evropské legislativní změny budou mít na tuzemský trh s energiemi zásadní dopad. Pokud dojde k efektivnímu přijetí všech opatření, lze očekávat výraznější podporu obnovitelných zdrojů ze strany státu, a to především formou výše zmíněných investičních pobídek.
Státní investice by do roku 2030 měly činit až 2,8 bilionu korun. Pro výrobce a dodavatele technologií, jako jsou fotovoltaické panely, tepelná čerpadla nebo bateriová úložiště, to znamená rostoucí poptávku a nové obchodní příležitosti.
Zájem o zařízení pracující s obnovitelnými zdroji energie v posledních letech skutečně stoupá, což je patrné například na nárůstu instalací fotovoltaických systémů nebo na rostoucí poptávce po energeticky úsporných řešeních v domácnostech i průmyslu.
Tento trend je poháněn nejen rostoucími cenami energií a ekologickým uvědoměním spotřebitelů, ale i technickým pokrokem, který zlevňuje tyto technologie a zlepšuje jejich efektivitu. Inklinace k solární energii se u poměrně slušné části trhu dá pozorovat už nyní.
Aktuální evropská data institutu Ember hovoří o tom, že podíl solárů na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni jedenáctiprocentní. Tedy poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly pouze necelou desetinu celkového energetického mixu.
V roce 2024 mimo jiné klesl také celkový podíl energie z fosilních zdrojů. Naopak rozšiřování těch obnovitelných přispělo k tomu, že dosáhly téměř na polovinu celkově vyrobené energie a zároveň nejvyšší podíl v energetické historii, konkrétně 47 procent.
Vyšší investice budou mít silný vliv na chování spotřebitelů
Svoji úlohu sehrály také některé legislativní změny, jednou z těch nejzásadnějších jsou nové podmínky pro žadatele v programu Nová zelená úsporám, který byly přijaty poměrně nedávno. Díky nim mohou lidé získat značnou část finančních prostředků předem.
Jde o výraznou motivaci pro domácnosti, které by měly být hlavním aktérem energetické transformace. Tímto krokem si na dotace může sáhnout i střední třída, která na poli dotačního programů dosud nebyla příliš aktivní.
Nové unijní cíle budou mít zásadní vliv na české i slovenské spotřebitele a pravděpodobně ovlivní jejich chování, a to zejména v oblasti investic do energeticky úsporných zařízení. Větší podíl obnovitelných zdrojů na trhu povede k větší dostupnosti těchto technologií a jejich dalšímu zlevnění, což může spotřebitele motivovat k jejich pořízení.
Navíc lze očekávat, že nové cíle podpoří větší osvětu a vzdělávání o možnostech obnovitelných zdrojů, což pomůže zbořit předsudky a bariéry, které někteří spotřebitelé vůči těmto technologiím dosud mají. Na Slovensku a v Česku lze navíc očekávat rostoucí popularitu lokálních zdrojů energie a komunitních projektů, které mohou hrát klíčovou roli při naplňování těchto environmentálních závazků.
Splnění cíle? Záležet bude na efektivním fungování státu
Naplnění všech klimatických závazků do roku 2030 bude pro Česko i Slovensko výzvou, ale není to nereálné. V obou zemích je ovšem potřeba výrazně urychlit legislativní procesy, zjednodušit administrativu a podpořit investice do rozvoje infrastruktury, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů.
Česko má velký potenciál ve fotovoltaice a geotermální energii, zatímco Slovensko může těžit z rozvoje vodních elektráren a biomasy. Klíčem bude také efektivní využití evropských dotačních programů, například z Fondu obnovy.
Pokud se podaří odstranit administrativní překážky a zajistit potřebné financování, mohou obě země splnit stanovený cíl. Kromě toho budou zásadní i investice do výzkumu a vývoje nových technologií, vzdělávání spotřebitelů a podpora decentralizované energetiky, která umožní lépe využít lokální zdroje.
Autor je manažer společnosti Enbra v oblasti energetiky
(Redakčně upraveno)
