Česko zůstává levným lánem a chlévem Evropy. Schodek zemědělství bude letos zřejmě opět rekordní

Názor
Schodek zahraničního zemědělského obchodu bude letos zřejmě opět rekordní. Zemědělský svaz ČR totiž na základě srpnových dat zhoršil svůj odhad letošního agrárního zahraničního obchodu. V srpnu schodek činil 29,6 miliardy korun, meziročně se tak prohloubil o 2,4 miliardy korun, do konce roku může propadnout až na 45 miliard korun. Dříve svaz mluvil o tom, že může stoupnout nad loňských rekordních 40 miliard Kč.
Ilustrační foto: Depositphotos.com

Na první poslech to zní hrozivě. Česko je v zemědělství zase rekordně schodkové. Znamená to tedy, že kdyby – nedej bože – propukla válka, záhy bychom neměli co jíst? Rozhodně ne. I když jistě opět uslyšíme mnoho nářku nad tím, jak Česko není soběstačné. Skutečný problém českého zemědělství však tkví v něčem docela jiném.

Samotná primární zemědělská produkce naší země není slabá. To je možná překvapivé konstatování, když jsme přece ve stále hlubším schodku. Potíž je v tom, že je levná. Jinými slovy, jsme schopni sklidit dost obilí a jsme schopni chovat dost dobytka či drůbeže. Dokonce tolik, že pokud by se náš zemědělský zahraniční obchod počítal na tuny, dosahujeme už od počátku tisíciletí přebytku.

Například v roce 2016 jsme vyvezli o skoro devět milionů tun více zemědělské produkce, než kolik jsme dovezli. Jenže z velké části bohužel vyvážíme levnou, jen málo zpracovanou produkci. Takže zhusta exportujeme třeba krmiva, obiloviny, olejnatá semena, živá zvířata, minerální vodu či čerstvé mléko.

PSALI JSME:
Vyvážíme živá zvířata, dovážíme zpracované maso. Letitý neduh českého zemědělství pokračuje

Takováto produkce sice hodně váží, ale málo stojí. Cena jednoho kilogramu takového vývozu je prostě nízká. A co hůř, je stále nižší. Takže v roce 2001 kilogram českého zemědělského exportu vyšel průměrně na zhruba šestnáct korun. V roce 2016 už to ovšem bylo jen necelých třináct korun.

Docela jiná situace panuje v oblasti zemědělského dovozu. Dovážíme totiž zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování. Jde třeba o sýry, tvaroh, vepřové maso nebo čokoládu. Kilogram dovozu tak stojí více než kilogram vývozu. A tyto nůžky se navíc rozevírají.

Ve zmíněném roce 2001 stál kilogram dovozu lehce přes 22 korun, v roce 2016 už bezmála třicet korun. Kilogram dovozu tedy od počátku tisíciletí zdražil z 1,4násobku na skoro 2,5násobek ceny kilogramu vývozu.

PSALI JSME:
Zdravý jídelníček se začíná prodražovat. Zemědělci čelí ohromnému růstu nákladů

Česko je levným chlévem a levným lánem Evropy, to je kámen úrazu našeho agrárního zahraničního obchodu. Co s tím? Pomohla by silnější vývozní orientace na méně rozvinuté země. Do nich jsme totiž schopni vyvážet zemědělskou produkci s vyšší mírou zpracování.

Bohužel, teritoriálně vykazuje český zemědělský zahraniční obchod příliš silnou orientaci naopak na rozvinuté ekonomiky, pro které jsme oním levným lánem a chlévem. Šedesát procent obratu tuzemského agrárního zahraničního obchodu se uskutečňuje jen s pěti zeměmi, a to s Německem, Slovenskem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem. Neblaze se v tomto případě projevuje podřízenost české zahraniční obchodní politiky pravidlům společné obchodní politiky EU, která omezuje možnost větší teritoriální pestrosti tuzemského agrárního zahraničního obchodu.

Problémem číslo jedna ale rozhodně není to, že je naše zemědělská produkce malá. Problémem je to, že tu její část, kterou vyvážíme, vyvážíme příliš levně.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
České zemědělství není soběstačné, slýcháme. Jeho skutečný problém tkví ale v něčem jiném

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Jak je na tom automobilový průmysl?

Jedním ze sektorů, který je velmi zasažen krizí spojenou s pandemií koronaviru, je také automobilový průmysl, který je závislý na provozu velkých továren. Ty ve většině zemí Evropské Unie musely být uzavřeny kvůli …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Konto pracovní doby. Neznáte? Možná se to už brzy změní

Poradna
Že vám ten pojem nic neříká? Možná hodně brzy se to změní. Konto pracovní doby je institut zavedený v zákoníku práce sice už 14 let, přesto jej domácí firmy zatím moc nevyužívaly. Jeho hlavní předností je, že zaměstnancům zajišťuje stálý plat a zaměstnavatelům umožňuje přidělovat práci flexibilně či nárazově. A to se především v době po pandemii může oběma stranám hodit.
Rolovat nahoru