Příznivou zprávou je podle ní také vzestup celkové zaměstnanosti o 1,2 procenta. Nadprůměrně stoupl počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu a některých službách, například v informatice a obchodu. Zaměstnanost dosáhla druhé nejvyšší hodnoty od roku 1995 a činí 5 170 000 osob. Za celý rok 2015 česká ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.

Očekávají 2,5 procenta

„I růst ekonomiky kolem 2,5 %, bude vzhledem k silnému základu z loňska velmi dobrým výsledkem.  Díky vysoké zaměstnanosti, zvyšování mezd a nízké inflaci spotřeba domácností nadále poroste tempem kolem tří procent, obdobný růst lze očekávat i pro investiční poptávku, která výpadek jednorázových podpůrných faktorů pocítí nejsilněji,“ uvedla Zamrazilová.

Spotřebitelská poptávka oproti třetímu čtvrtletí podle ČSÚ posílila o 0,9 procenta, ve stejném rozsahu ale oslabila poptávka investiční. Meziročně v posledním čtvrtletí spotřeba domácností stoupla o 2,9 procenta, investice o 7,9 procent.

Tahouni: Auta, plasty, potraviny

„Podle očekávání ekonomice v meziročním srovnání pomáhala výroba automobilů, plastů a potravin. K růstu přispěly i služby a stavebnictví. Pozitivní byl rovněž i vliv zahraničního obchodu, který je odrazem silné konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu na zahraničním trhu,“ tvrdí analytik ČSOB Petr Dufek.

Pro letošní rok už ale počítá s výraznějším zpomalením růstu, který podle jeho názoru nedosáhne ani tří procent.

„Loňský rok růstem HDP překonal všechna původní očekávání. Silná byla především investiční aktivita, ve které se odrazilo dočerpávání finančních prostředků evropských fondů. Letos již s tak výrazným růstem domácí ekonomiky počítat nelze. Hlavním zdrojem růstu ekonomiky letos bude spotřeba domácností,“ dodal analytik Miroslav Novák.

Spotřebitelé při chuti v celé EU

Spotřebitelé mají chuť utrácet (a mají za co) v celé EU. Ukazují to data Eurostatu. V lednu se útraty spotřebitelů v obchodech v eurozóně meziměsíčně zvýšily o 0,4 %, v celé EU dokonce o osm desetin procenta.

„Za vyššími nákupy lze najít souhru pozitivních faktorů, kterými jsou v první řadě lepšící se situace na trhu práce a s ní spojený spotřebitelský optimismus, dále je to nízká inflace, která zlepšuje reálnou finanční situaci domácností a vede k citelným úsporám třeba ve výdajích za pohonné hmoty a energie. V neposlední řadě nelze zapomenout ani na efekt nízkých úrokových sazeb a zvýšené dostupnosti úvěrů ve většině zemí EU,“ dodal Dufek.

Ve srovnání s loňským lednem nakoupili spotřebitelé v eurozóně v obchodech reálně o dvě procenta více, zatímco v celé EU útraty narostly dokonce o 2,8 procenta.