Výrobcům nealkoholických nápojů nastaly krušné časy ve chvíli, kdy Čína a další asijské země odmítly dál přebírat miliony prázdných PET lahví. Teď musí řešit recyklaci, kterou na ně roky přesouvali. Opět se tak potvrdilo, že vratné obaly jsou jedinou trvale udržitelnou cestou. Jak si momentálně stojí piva v plastu?
České pivo se až v 75 procentech prodává v opakovaně využitelných obalech, jako jsou skleněné lahve a sudy. Již druhým rokem sledujeme pokles prodeje piva v PET lahvích. Nejekologičtější pivní obal je ale půllitr v hospodě. Pokud chtějí konzumenti pít pivo doma, můžou si pro ně zaskočit do oblíbené hospůdky se džbánkem.
Máme za sebou další horké léto. Kolik českého piva o prázdninách vypili tuzemští i zahraniční konzumenti?
Říká se, že nejlepší obchodník je sluníčko. Během letních měsíců bývá spotřeba piva přibližně o 45% vyšší než v zimě. Když se podíváme na meziroční srovnání červencových čísel, výstav piva stoupl o dvě procenta na 1,68 milionu hektolitrů. V porovnání s červencovými výsledky minulých let je to vůbec nejvíce. Dále pokračuje posilování exportu, což potvrzuje, že české pivo za hranicemi chutná. Rostoucí trend evidujeme u ležáků, tedy jedenácti a dvanáctistupňových piv, které nás po světě proslavily. Jejich spotřeba v červenci meziročně vzrostla o 8,5 procenta. Meziročně silnější jsou za červenec i čísla u sudového piva.
Srpen byl ale oproti červenci chladnější, nečekáte, že ta čísla budou trochu zklamáním?
Letošní počasí bylo plné výkyvů. A teplotní extrémy spotřebě piva výrazně nepřejí. Deště a nízké teploty vyhánějí hosty ze zahrádek restaurací a snižují i počty návštěvníků na pivních slavnostech. Pokud vedra překročí tropickou třicítku, spotřeba piva rovněž klesá a konzumenti preferují vodu, eventuálně nealkoholické nápoje. Navíc budeme srovnávat s mimořádně úspěšným rokem 2018, který přinesl skvělé výsledky. Celkový výstav vzrostl o 4,7 procenta na rekordních 21,3 milionu hektolitrů a rekordní objem se vyvezl také za hranice. Export piva neustále roste již od roku 1992 a za posledních pět let se zvýšil o polovinu.
Kam všude se české pivo vyváží?
Jednodušší by bylo říci, kam se nevyváží. Zjednodušeně řečeno – z celkových zhruba dvou stovek existujících států jich české pivo zatím nenakupuje asi 60. Do této skupiny samozřejmě patří muslimské země, i když i ty projevují zájem alespoň o nealkoholická piva nebo sladové nápoje. Jsou to ale složité trhy. Nejvíc české pivo chutná Slovákům, Němcům a Polákům.
Mimo EU se v posledních letech výrazně zvyšuje export do Ruska. Ze zemí, které se z hlediska exportu dají považovat za exotické, nejvíce rostou Jižní Korea nebo Vietnam. Jen v roce 2018 přibylo sedm nových exportních destinací, mezi nimi i Antarktida. Je to zásluha českých výzkumníků, kteří české pivo vyvezli na nejchladnější kontinent a příležitostně jím hostili zahraniční kolegy. Sami jsme o tom nevěděli, vypátrala to jedna novinářka.
Proč se v zimě pije méně, než o prázdninách?
S rostoucí teplotou se zvyšuje pocit žízně. To je prostě fakt. Ale zkuste vypít více než dva litry vody nebo mléka! V létě jsou navíc dovolené, nemusíte každý den za volant, lidé se chovají uvolněně. Zimní výjimku představují Vánoce. Toto období je ovšem specifické tím, že lidé, kteří jinak celý rok šetří, jsou o svátcích ochotni utratit peníze za něco lepšího. U piva to znamená, že si nekoupí basu desítky, ale nějaký speciál – třeba i v menším balení. Navíc se tou dobou lidé víc setkávají, v hospodách i doma. A právě o tom setkávání a o přátelství pivo bylo, je a bude.
Letos se už posedmé uskutečnila celostátní akce s názvem Suchej únor. Organizátoři vyzývají spoluobčany, aby využili jeho krátkosti a zkusili celý měsíc abstinovat. Tvrdí, že se zapojilo 47 % populace. Projevilo se to nějak na prodeji piva?
V meziročním srovnání únorových statistik jsme žádný významnější rozdíl nepocítili. O podobné akci slyším popravdě poprvé a ve svém okolí neznám člověka, který by únorový pivní půst držel. Takřka polovina zapojené populace se mi proto zdá až neuvěřitelné číslo. Stejně těžko přijatelná mi připadá představa nezajít si dvakrát za týden s přáteli na dobré čepované pivo.
Každá nová studie na téma „alkohol“ má vždycky předem postaráno o pozornost médií. Jedna varuje před každou jeho kapkou, další zdůvodňuje, proč je ten který nápoj naopak zdraví prospěšný. Co byste řekl na obhajobu piva?
Pivo není o alkoholu, je to mírně alkoholický izotonický nápoj, obsahuje spoustu dalších látek důležitých pro membránovou rovnováhu buněk, bez problémů jej mohou po tréninku pít i vrcholoví sportovci. Když mi někdo řekne, že alkohol je jen jeden, musím ho opravit: To může platit pro etanol. Pivo je přírodní nápoj a dvě malá piva pro dospělého muže nebo jedno pro ženu opravdu zdravotní riziko nepředstavuje. Potvrzuje to třeba přednosta kardiocentra IKEM profesor Jan Pirk, který neváhá doporučit malé pivo i pacientům po operacích.
Českému pivu prý nejvíc chybějí sládci. Na 475 pivovarů a minipivovarů je jich údajně jen okolo 150. Kam zmizeli?
Přesný počet sládků neevidujeme, tudíž toto číslo nemohu komentovat. Osobně si myslím, že zkušených sládků v minipivovarech je daleko více.
Problém nedostatku sládků na trhu pomáhají řešit rekvalifikační kurzy, kterých se zúčastňují středoškoláci nebo absolventi vysokých škol, kteří chtějí získat praktickou zkušenost, jak se vaří pivo, ať u proto, že si ho chtějí vařit soukromě doma pro sebe a své kamarády, anebo si chtějí otevřít vlastní minipivovar. Další možností je, že zkušení sládci mají smlouvy s několika minipivovary a provádějí tzv. supervizi.
Jaké místo mají podle vás minipivovary na trhu?
Před listopadem 1989 u nás byl jen jeden – U Fleků, který byl založen v roce 1499. V současné době by každý starosta větší obce nebo města uvítal, kdyby se právě „tam u nich“ nějaký minipivovar otevřel. Hned by bylo kam vodit oficiální i neoficiální návštěvy.
Domnívám se, že úloha minipivovarů na pivním trhu je nezastupitelná. Zatímco velké pivovary dodávají na trh především deseti a dvanácti stupňová piva doplněná pár speciály, pro minipivovary se tím otevírá prostor, jak doplnit sortiment velkých pivovarů celou řadou dalších druhů piv, které jsou z hlediska objemu pro velké pivovary nezajímavé.
Protože český pivař rád zkouší a testuje, nemusí se minipivovary do budoucna bát o zákazníky.
Takže pivovarnictví je řemeslo, kterému máme fandit, a proto jste se připojili také k projektu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Fandíme řemeslu?
Pivovarství a sladovnictví určitě řemeslem jsou. Jak ho ovládáte, takové je pivo. I když doba se pořád zrychluje, pivo pořád chce svůj čas. Krok po kroku čekáte, jestli se všechno povedlo, když ne, musíte si s tím poradit. Musíte se umět ve správnou chvíli správně rozhodnout.
Některá řemesla se pyšní tím, že se dělají generace po generaci pořád stejně. Jiná sice využívají stejné technologické postupy, ale technika, kterou využívají, jde pořád dál. Ulehčuje těžkou manuální práci, pomáhá eliminovat nahodilosti, jako například „divoké“ kvasinky, které na podzim tradičně kazily pivo, takže se mu říkalo „švestkové“.
