Jak pohled do struktury, tak doprovodné statistiky nových objednávek mnoho optimismu nenabízí. Přetrvávající slabý výkon průmyslu je jedním z rizik pro naše sázky na zrychlení hospodářského růstu na přelomu let 2024 a 2025.
Nepříjemné je, že klesá většina páteřních odvětví včetně automotive, strojírenství (dlouhodobější cyklický útlum, pozn. aut.) a většiny navazujících výrob (zpracování plastů). Energeticky náročné výroby včetně zpracovatelů kovů sice dál neklesají, ale ani nepozorujeme tendenci k růstu z relativně nízkých úrovní produkce.
A dobře nevyznívají ani nové objednávky – zejména zahraniční viditelně zaostávají, což ostatně potvrzují i slabé indexy podnikatelských nálad v zahraničí (IFO a PMI v eurozóně). Mezi odvětvími pozitivně vyčnívají pouze výrobci elektrických zařízení, kteří hlásí v posledních měsících stabilní výrobu a rostoucí nové objednávky.
Věříme nadále, že v prostředí nižších evropských úrokových sazeb se časem stabilizuje zahraniční investiční poptávka a tu domácí v Česku může podpořit také rychlejší příliv peněz z evropských fondů. To by se časem mělo odrazit na stabilizaci nejcykličtějších odvětví v čele se strojírenstvím.
Rizika jsou však jednoznačně vychýlena směrem dolů. Nejistota spojená s restartem obchodních válek může investiční cyklus v Evropě brzdit a negativně také bude působit prohlubující se vývozní „deflace“ z Číny (čínské vývozní ceny padají o více než 5 %).
Celkově jsou proto čísla z průmyslu ve vazbě na slabé Německo pro Českou národní banku největším protiinflačním rizikem. Věříme, že budou nakonec jedním z hlavních argumentů, proč sazby půjdou v roce 2025 ještě dolů.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
