Bohužel čísla jsou to trochu zavádějící, neboť jsou ovlivněna nízkou srovnávací základnou před rokem, kdy ekonomika dodýchávala koronavirus a nedostatek komponent. Loni například klesla výroba motorových vozidel o třetinu, zatímco nyní roste skoro o 60 procenta. Kdyby byla loni normální situace, nyní bychom tak prudký růst neviděli.
Zajímavé je to, že ačkoli v průmyslu rychle rostou ceny, k velkému propouštění tam zatím nedošlo. Počet zaměstnanců klesl jen o 0,3 procenta. Průměrná měsíční mzda přitom vzrostla o devět procent. Očekávám, že růst mezd bude pokračovat. Naopak nepředpokládám velké propouštění. Odhaduji, že podobně jako za koronakrize pomůže stát a nezaměstnanost vzroste jen mírně.
Velmi zajímavé bude sledovat další vývoj průmyslové produkce. Lze očekávat, že drahé vstupy budou brzdit energeticky náročnou výrobu. Projeví se i to, že zahraniční konkurence dostane od státu větší pomoc, což bude naše výrobce handicapovat. Průmyslová výroba by proto měla v příštím roce poklesnout. Negativní roli opět sehrají i problémy s dodávkami komponent.
Nicméně první kvartál bude ještě těžit z nízké srovnávací základny. Pokles nebude proto tak výrazný, jak mnozí mohou předpokládat. Velkou neznámou by byla situace s plynem na příděl. V takovém případě by průmysl prudce poklesl. Když ale sleduji, kolik tankerů s LNG krouží kolem Evropy, s nedostatkem plynu v hlavním scénáři nepočítám.
Autor je hlavní analytik skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
