Například v Polsku je ale sazba u menších bytů osmiprocentní, ve Francii 5,5procentní a v Maďarsku jen pětiprocentní. „Již před lety se diskutovalo o zařazení bydlení do snížené desetiprocentní sazby, ale bez úspěchu. Nyní, kdy velká města bojují s vážnou bytovou krizí, je vhodné toto téma opět otevřít,“ říká Dušan Kunovský, šéf společnosti Central Group, která je největším tuzemským rezidenčním stavitelem. „Případná změna daně by se totiž v plné míře promítla do snížení ceny pro kupující. Developeři totiž ceny stanovují vždy bez DPH a daň se k tomu jen automaticky připočte,“ dodává.
Nižší sazbu DPH pro nové bydlení již Česko v minulosti mělo. V uplynulých letech ale sazba daně uplatňovaná na byty do 120 m² velmi narostla. Ještě v roce 2007 byla pětiprocentní, později devíti, deseti, 14 a od roku 2013 je pak 15%. Ještě před deseti lety tedy stát inkasoval na průměrném bytu s cenou 3,5 milionu korun na DPH částku 175 tisíc korun, což celkovou cenu navýšilo jen na 3,7 milionu korun. Dnes je ale příjem státu na dani z přidané hodnoty z průměrného pražského bytu v celkové částce téměř pětinásobný, než před deseti lety.
Více peněz z daní od státu městům a obcím
Při přerozdělování prostředků z daní by měly výrazně více peněz získávat města a obce. Ty totiž nesou hlavní zátěž spojenou s novou výstavbou. Města a obce by pak měly tyto peníze navíc směřovat zejména do staveb technické a dopravní infrastruktury a na stavby občanské vybavenosti.
V současnosti řeší soukromí investoři nejen technickou a dopravní infrastrukturu na vlastním pozemku a v přímé návaznosti, ale často jsou nuceni investovat také do infrastrukturních staveb v širokém okolí. Tím suplují úlohu veřejné správy, a to samozřejmě zásadně prodražuje nové byty.
„Ve větších projektech jsme schopni budovat prostory pro obchody, služby, restaurace a kavárny, a financovat a vybudovat i parky a dětská hřiště. A můžeme i poskytnout městu pozemky pro potřebnou občanskou vybavenost, tedy zejména školská zařízení sloužící širokému okolí. Ale vlastní výstavba škol a školek musí být financována z veřejného rozpočtu,“ říká Kunovský.
Pokud nové byty mají být cenově dostupnější, nemohou tyto náklady v žádném případě nést soukromí investoři a potažmo tedy kupující nových bytů, tvrdí. „Zajištění staveb občanské vybavenosti a rozsáhlejší infrastruktury je jednoznačně úkolem veřejné správy, proto také stát vybírá od občanů a firem tak vysoké daně,“ vysvětluje šéf Central Group.
To je proto, že si hloupí lidé volí populistické politiky, kteří jim slibují pečené holuby až do huby.
No a kde na to mají brát, než zdaněním těch, kdo mají peníze (slovníkem populistických politiků = „zdaníme bohaté!“). Kdo kupuje dům nebo byt, musí mít peníze = toho zdaníme, abychom si mohli koupit hlasy hlupáků a netáhel.
Je to tak, že ANO, ČSSD?
Pane lomihnát
Vaše tvrzení , že zdaníme bohaté formou DPH je naprosto usměvné . Polopatě řečeno na DPH doplácí nejchudší . Bohatí totiž mají nejvíce zdroju z korporátních daní nebo z příjmu . A tyto daně snížil Topolánkuv batoh a zvedlo se naopak DPH. V principu si tak nejvíce polepšily bohatí (z miliard jim zbylo více) a chudí mají stejné daně a ještě se jim zvedlo DPH . Státní kasičku tak více plní většina co má takzvaně běžné příjmy a snížila se jim tak životní uroven . Sice se jimčasem nominálně zvedly platy , ale pořídíme si obdobné množství zboží (je dražší – větší DPH) .
K článku řeknu jen tolik . Města a kraje mají peněz dost . Problém je že spíše vyhazují za nesmyslné projekty , kdy se staví silnice do prázdných polí , ruzné investice kde slušně řečeno rozum zustává stát . Lidem to v principu moc nevadí . Jsou to přeci státní peníze a padají shora . Kdyby měly samospráva své daně , třeba jak to mají v americe , tak by každé volby at už obecní , krajské byly o daních a jejich zvyšování a snižování a co se za ně pořídí . Pak by se i lidé zajímaly o to co se u nich na obci děje a zda to rozhazování má smysl.