Paní Martina z Prahy, která se před lety sama vyučila, v tom měla jasno. „I když syn doma probíranou látku uměl, ve škole to při testech nebo zkoušení obvykle pokazil. Až v deváté třídě jsme přišli na to, že trpí jednou z civilizačních poruch.“
O tom, že by její syn pokračoval ve studiu na střední škole, proto ani neuvažovala. „Zaměřili jsme se proto na to, jaké profese by jej nejvíc bavila. K našemu překvapení se v patnácti letech rozhodl stát se barmanem, takže teď od září nastoupil na obor kuchař-číšník. Už po pár dnech mi nadšeně líčil, že v renomovaném hotelu, kde je na praxi, už pro hosty sám připravil deset káv,“ dodává s neskrývanou radostí.
Faktem je, že přístup paní Martiny rozhodně není ojedinělý. Čeští rodiče totiž mění přístup k volbě dalšího vzdělání svých dětí po ukončení základní školy a čtyři z pěti by svého potomka podporovali, pokud by se rozhodl vyučit se řemeslu. Ukázal to průzkum, který agentura Ipsos uskutečnila pro projekt Fandíme řemeslu, který spadá pod Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Maminky to vědí lépe
„Naše poznatky potvrzují, že řemeslo v Česku opět začíná mít zlaté dno. Skuteční fachmani nejsou o nic méně žádaní, než specialisté v jiných oborech, a svou prací dokáží sobě i rodině zajistit velmi dobrou životní úroveň,“ říká Josef Jaroš, vedoucí projektu Fandíme řemeslu a většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo.
To si při rozhodování o dalším studiu synů a dcer zřejmě uvědomují lépe jejich maminky, než tatínkové. „Ženy, které v rodinách tradičně rozhodují o přihláškách na školy, odpověděly v průzkumu ve 44 procentech ‚určitě ano‘, zatímco muži byli takhle kategoričtí jen z 38 procent,“ komentuje výsledky průzkumu generální ředitelka AMSP Eva Svobodová s tím, že pouhá čtyři procenta žen a šest procent mužů by svého potomka podpořily v rozhodnutí vyučit se řemeslu.
„Naše asociace dlouhodobě usilovala – také prostřednictvím projektu Fandíme řemeslu,“ připomíná Svobodová, „o znovuzavedení ‚dílen‘ v modernější podobě do výuky na základních školách.“ Je to podle ní jedna z cest, jak oživit zájem o učební obory.
Ověřená výuka na stovce škol
Rozhodnutí zavést do základních škol nový předmět oznámil už loni v červnu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Od dřívějších školních dílen by se podle něj měl lišit tím, že půjde o moderně pojatou výuku, která bude propojovat manuální práce s novými digitálními technologiemi.
Pilotní ověřování technické výuky se konalo v uplynulém školním roce ve třiceti školách, které pro ni měly potřebnou výbavu. Letos v březnu však tuto fázi narušilo uzavření škol kvůli opatřením proti koronaviru. Od příštího roku se má „technika“ pokusně ověřovat i v dalších školách, které už ale tak dobře vybaveny nejsou.
Hlavní informace o fungování výuky techniky chce ministerstvo získat z 60 škol, z toho ze tří až pěti víceletých gymnázií, kterým poskytne návod, jak mají postupovat. Dalších 40 škol by mělo na projektu spolupracovat bez podpory.
Je pozdě! Školství na to není připraveno…Z odborných učilišť, byly nadělány supermarkety a herny…
Hlavně naučit cizí jazyk a tradá pracovat do ciziny. Třebas jenom zametat chodníky a uklízet listí v městském parku. Za ty prachy co tam „venku“ jsou bude i tato podřadná práce bavit,když takové prachy v ČR má tak leda vedoucí výroby ve velké firmě……